Login

2018/2019

ŠKOLNÍ VÝLET - BRANŽEŽ

 13. - 15. 6.  2018 - 8.A, 8.B, 8.E (letošní deváťáci)

 Ve středu 13. 6. jsme se ve čtvrt na devět sešli na Zličínském nádraží. Někteří z nás přivedli rodiče, ale víc nás šlo, protože už samozřejmě nejsme malí, sami. Počasí bylo deštivé a pršelo, tak jsme měli bundy a pláštěnky na krosny. Asi čtvrt hodiny jsme čekali a povídali si, o tom, co nás čeká a jak budeme ubytování na chatkách. Vlak nám jel v 8:37. Byl to motoráček a na některé z nás ani nezbylo místo na sezení, ale to bylo celkem jedno, protože jsme stejně jeli jen na Hlavní nádraží. Tam jsme přestoupili na jiný vlak a ten náš vezl až k Mladé Boleslavi. V Kněžmostu jsme vystoupili a měli asi hodinový rozchod. Někteří jsme si šli koupit něco do restaurace, jiní vzali za vděk místním obchodem. Dále jsme opět nastoupili do vlaku, a jeli chvíli dál. Potom jsme vystoupili a šli jsme asi 6 km pěšky, i když se předtím paní učitelka dušovala, že to jsou jen 3. Naštěstí nám cesta s povídáním a v některých případech i se zpíváním, celkem utekla. Dorazili jsme do kempu a hodně z nás hned vyndalo mobily, protože jsme zjistili, že objekt obsahuje to, co nejvíce potěší dnešní dítě - připojení na Wi-Fi.

Rozdělili jsme se do chatek a šli prozkoumávat místo, kde budeme žít příští dva dny. Někteří z nás hráli volejbal, byla, myslím jedna “lehce stresující” soutěž  o poklad a pak jsme měli večeři.

Potom jsme se šli mýt, protože se o sebe staráme a někteří z nás jen z donucení, abychom nebyli za prasátka. Nakonec jsme šli “spát”. Spát píší do uvozovek, jelikož všichni víme, jak to dospívající s večerkami mají.

Druhý den jsme se probudili, tedy my, kteří jsme si nehráli na machry a doopravdy šli spát. Nebo spíše nás budil učitel boucháním na dveře, ale i tak myslím, že buzení proběhlo celkem humánně. Na snídani jsme dostali jídlo, ale kromě jídla i zadání soutěže. Máme udělat sochu s názvem “Blboun Nejapný” z jakéhokoliv materiálu chceme. Většina z nás ihned zavrhla představu našeho nejméně oblíbeného spolužáka na výstavě, a jala se shánět potřebný materiál. A nakonec se nám sešla pěkná výstavka ptáků Dodo (český název tohoto prehistorického opeřence je právě Blboun Nejapný) a ano, i jeden spolužák s kýblem na hlavě a v podprsence byl soutěžní kus.

Abychom si dokázali, že jsme přátelé až na kost, tak jsme se vydali na hrad Kost. Tam jsme absolvovali prohlídku a koupili jsme si tam také nějaké dobroty. Cestou zpátky jsme se stavili na zmrzlině a na vaflích, které nás trošku zdržely.

V kempu jsme měli chvíli volno, a někteří otužilci se i koupali v rybníku.

Poté jsme si, jako správní zálesáci, dělali ohýnek a opékali buřty. Měli jsme test o tom, co jsme viděli na hradě Kost a jeden spolužák, Martin Pospíchal, měl přednášku o jeho velkém zájmu - vlacích a železnici.

Když se setmělo, šli jsme na bojovku ke hřbitovu. Cestou jsme zažili několik “jumpscarů” v podobě učitelů schovaných podél cesty a nakonec jsme se u památníku padlých vojáků I. světové války podepsali na... toaletní papír, který tam zůstal přes noc.

Potom už jsme šli spát.

 Pátek byl den odjezdu. Někteří z nás se šli po snídani koupat a v rámci možností opalovat a někdy po obědě jsme se vydali na zpáteční cestu domů. Šli jsme až k nádraží, někteří si zase zpívali a zbytek dne jsme vlastně strávili ve vlaku, přestupy a čekáním na další spoje.

Mně osobně se výlet moc líbil, byla sranda, dostala jsem i novou přezdívku a výlety zase nakonec pro mě nebyly tak namáhavé, jak jsem si před tím myslela.

Za rok plánuji jet zase. ;)

 

Kateřina “Dodo” Doudová. 9. A

 


Základní škola genpor. Františka Peřiny

Created by © 2011-2018 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek pro školy