Login

2018/2019

Finanční sbírka dětí

Velmi děkujeme dětěm z 5.B třídy ze ZŠ genpor. Fr. Peřiny, Praha 6 - Řepy II.
Děti se spontánně domluvily na malé finanční sbírce pro naše útulkáče. 
Děti vybraly částku 752,- (20dětí + 1uč.+1as.).
Velmi si vážíme této pomoci a děkujeme jak dětem, tak i paní učitelce, asistence a rodičům za příkladnou výchovu k lásce ke zvířatům.:-*

Útulek Voříškov.cz


Puškinův památník

Puškinův památník

Dne 6.6. 2019 získala Olga Rumlová z 8.C mimořádné ocenění poroty v 53. ročníku ARS Poetica – Puškinův památník, což se de facto rovná vítězství v její kategorii.


Zvířátka potřebují vodu

Zvířátka potřebují vodu

Žáci 3.C nezapomínají v parných dnech na živočichy, kteří žijí na našem sídlišti.

Na školní zahradu umístlili pítka, která pravidelně doplňují, aby ptáci, hmyz a drobní živočichové nestrádali žízní. Další pítka rozmístí v okolí svých domovů a budou pozorovat, kdo je navštěvuje.

 


„Už tam budem?“

V neděli 19. května se vydal náš pětičlenný tým společně s paní učitelkou třídní na třídenní výlet do Ostravy. Zúčastnili jsme se soutěže “Už tam budem?”, kterou jsme doposud znali pouze z televize. Každý z nás si tajně představoval, jak naši školu reprezentujeme jako družstvo v téhle soutěži… a hle, sen se stal skutečností.
Po dlouhé a vyčerpávající cestě jsme se ubytovali v hotelu a usínali plni očekávání,
co pro nás druhý den nachystá. Brzy ráno jsme vstávali a vydali se do budovy České televize, která nás dopravila na místo natáčení, do prostor Vítkovických železáren. Nejprve nás s programem soutěžního pořadu seznámila asistentka režie, a také jsme se poprvé střetli s týmem, proti kterému jsme později bojovali.
Po všech přípravách, jak vizuálních, tak i technických jsme se vydali na plac. Setkali jsme se s celým štábem, který nás doprovázel po zbytek dne, a také s herci, kteří byli moc sympatičtí. Bylo úžasné sledovat jak náročné, složité, únavné, ale také velmi zábavné natáčení je.
Postupně během dne jsme plnili úkoly všeho druhu. Nejenom znalostní úlohy, které se týkaly zejména přírodopisu, historie, vesmíru, fyziky a chemie, ale také byla hodně důležitá naše fyzická zdatnost. Některé soutěžní úkoly pro nás byly snadné, jiné zase náročné, někdy ale záleželo pouze na štěstí. Spolupracovali jsme jako jeden člověk, fandili si a vzájemně se podporovali, jak jen to bylo možné, ale hlavní bylo, že jsme si soutěže neskutečně užívali. Výsledky byly velmi vyrovnané, někdy se dařilo nám, někdy soupeři. Na scéně byla ale pokaždé sranda.
Unavení včetně paní učitelky jsme tento náročný, ale zároveň jeden z nejlepších dnů
v našich životech pořádně oslavili, šli spát a další den ráno už naše skupina vyjela směr Praha.
Z Ostravy jsme si odvezli nejen spoustu vzpomínek, ale také jsme se toho hodně naučili. Poznali jsme, že dokážeme fungovat jako tým a to pro nás bylo vítězství cennější než věcné dary, které nám unikly jen o vlásek. Tohle je právě ten zážitek, na který budeme vzpomínat celý život!

Žáci 8. B
Lucka „Lůca“ Lasíková
Natálie „Naty“ Stránská
Markéta „Maki“ Hrachovcová
Adam Ondrák
David Varmuža
tř. uč. Martina Mališová


Exkurze do vězení

Jedno čtvrteční ráno, asi ve tři čtvrtě na sedm, se sešla skupina dětí a spolu s paní učitelkou a průvodkyní se vydali směr Nové Sedlo, jelikož jeli na jednou poměrně neobvyklou exkurzi - do vězení.

Ty děti jsme byli my - skupina čítající asi dvacet nezletilých jedinců.

Když jsme tam přijeli, museli jsme z důvodu bezpečnosti nejdříve chvíli čekat před branou, než si nás po skupinkách brali dovnitř, kde jsme museli předložit občanský průkaz a také jsme obdrželi štítek s nápisem „návštěvník”. Pokud bychom ho ztratili, tak nás údajně nemohou pustit ven, což by asi nikdo nechtěl. Máme štěstí, protože jsme prý poslední základka, která na exkurzi do vězení pojede, jelikož v budoucnu by tam měly jezdit jen vyšší a odborné školy.

Takže jsme se shromáždili na takovém nádvoří a poté jsme šli do budovy samotného vězení. Nejdříve jsme se zastavili v jídelně, předtím si ještě někdo mohl dojít na toaletu.

Poté jsme navštívili besedu s panem dozorcem, speciálním pedagogem, a dále i se samotným vězněm, který měl za sebou jakési podvody a narkomanskou minulost, ale jinak, alespoň podle mě, působil jako takový „sympatický tatík od vedle”. Prý ho mají zanedlouho pustit, tak jsem mu popřála hodně štěstí. Nechápu, jak tu někdo může vydržet zůstat třeba jen rok, natož déle. Musí tam být hrozná nuda a celkově vyčerpávající prostředí.

Po besedě jsme se rozdělili na dvě skupiny a šli jsme si prohlédnout dvě kategorie cel. První byli ty nejlepší a nejkomfortnější, prosvětlené pokoje a různé obrázky na stěnách, na chodbě okno s výhledem na největší vězeňskou zahradu v České republice. Vypadalo to tam spíše jako v nějaké ubytovně, a poté ty nejhorší, sklepní věznice, kde jsou neposlušní vězni. Dle mého zde sice byly hezčeji vymalované stěny, ale jinak tu bylo méně vybavení a působilo to víc stísněně.

Žádného vězně, krom toho na besedě a nějakých pracujících na nádvoří, jsme už nepotkali, takže jsem nezažila to, co ostatní vyprávěli. Na nějaké návštěvníky totiž vězni údajně mívají nemravné poznámky, a nebo si chtěli jen tak povídat.

Poté už jsme šli zpátky k autobusu a jeli domů.

Pan dozorce se s námi loučil stylem: „Tak ať už vás tu nepotkáme!” A myslím si, že toto přání je víc než oprávněné. Podvody, krádeže, narkomanství a ubližování totiž nepřinesou zlo jen oběti, ale i pachateli.

 

Kačka „Dodo” Doudová

 


Čokoládování v Šestajovicích

Dne 9.5.2019 třídy 1.A a 1.D navštívily výrobnu belgické čokolády Rodas v Šestajovicích u Prahy. Děti si nejprve vyrobily svoji vlastní originální čokoládu ochucenou z pestrého výběru ingrediencí-oříšky, mandle, pistácie, kokos, sušené jahody, banány. Potom dostaly bílá čokoládová srdíčka a ty si podle sebe vymalovaly barevnou čokoládou. Čokoláda neobsahuje mouku, škrob ani palmový olej a proto ji mohou konzumovat i lidé s bezlepkovou dietou. Na závěr děti dostaly čokoládová lízátka a prohlédli si minizoo-hospodářská zvířata. Sladký výlet si děti moc užily a kdo vydržel, přivezl si domů i dárky pro své nejbližší.
Mgr. Klufová


Projektový den

Dne 24. 4. 2019 se žáci 2. stupně zúčastnili projektového dne. Učitelé s pomocí žáků devátých ročníků připravili bohatý a zábavný program. Děti obcházely chalupy, které si samy vybraly v předchozích dnech. Chalup bylo celkem 21, takže děti měly široký výběr. Stanoviště měla různá pojmenování:
1. Na začátku (slepování chaloupek)
2. Chalupa ovčí babičky (poznávání měst a osobností)
3. U nás doma (výroba květiny z papíru)
4. Poklad naší Barborky (výroba rozety)
5. Dnes bez učebnic (poznávání přírody)
6. U nás – U dobré vody (ochutnávání minerálních vod)
7. Každý chvilku tahá pilku (výroba dřevěné Hrdličky divoké)
8. Křížem krážem (slangové výrazy)
9. Houska nebo rohlík (pečení housek a rohlíků)
10. Pražákům těm je ,,nej…´´ (dokument o Praze)
11. Cestovní kancelář (vyplňování cestovních formulářů)
12. U Hynka a Jarmily na Mácháči (film o Máchově jezeře)
13. Vstup volný (poznávání České republiky)
14. I odpad může zdobit (výroba ozdob z plastu)
15. U Rožmberků (výroba kaprů)
16. Vítáme vás ,, hu nás“ (pečení koláčů)
17. Když znáš nej, je ti hej! (informace o České republice)
18. Čechy jsou cool (práce na počítači)
19. V novém městě na Socháňce (biatlon- závod na běžkách)
20. Střelnice (biatlon-házení na terče)
21. Lanové centrum (zdolání lanové dráhy)
Věděli jsme, že projektový den bude nabitý různými aktivitami, a tak jsme si dali vydatnou snídani, abychom měli dost energie na přemýšlení i sportovní aktivity.První stanoviště, které nás zlákalo, bylo stanoviště paní učitelky Krejčové s pracovitými pomocníky. Do této chalupy jsme vstoupili zcela zdarma a snažili jsme se rozpomenout na naše vědomosti o České republice. Nejdříve jsme se vzájemně seznámili při sestrojování obrysu mapy ČR pomocí dřívek, kamínků a krystalků, poté jsme se rozdělili do skupin a věnovali se různým aktivitám, např. jsme třídili odpad, nebo určovali, které jídlo je zdravé a které ne. Jedním z úkolů také bylo pustit se do pátrání po naší škole a vyhledat informace na nástěnkách, které zdobí chodby školy.
Po návštěvě první chalupy, jsme se chtěli trochu protáhnout, a tak jsme šli na hřiště, kde nás čekala hned tři stanoviště. Začali jsme v lanovém centru u pana učitele Cemana, kde jsme měli za úkol zdolat lanovou dráhu, což nebylo vůbec snadné. Nejdříve jsme se museli vydrápat na strom a poté se po lanech dostat na konec dráhy. Čekal nás biatlon. Jenže u paní učitelky Dětinské jsme tolik síly nepotřebovali, tam se hodila schopnost spolupráce, všichni jsme měli táhnout za jeden provaz, ale pouze obrazně. Ve skutečnosti jsme se měli všichni pohybovat po dvou stejných deskách (lyžích), které jsme posunovali pomocí provazů. Když jsme skončili, přesunuli jsme se k paní učitelce Sivákové. Tam, jak už název (Střelnice) napovídá, bylo cílem míčky a raketami sestřelit cíl v podobě lahví a plechovek. Jak už to při biatlonu bývá, kdo srazil rám a minul tak cíl, musel si zaběhnout trestné kolečko na hřišti, naštěstí ne na lyžích.
Při sportu nám trochu vyhládlo, a tak jsme si vybrali chalupu pana učitele Maxanta „Rohlík nebo houska“ a tam jsme se posilnili. Nejdříve jsme zadělali těsto na pečení a nechali ho kynout. Kamarádi z předchozí skupiny zadělali těsto pro nás, těsto už pěkně vykynulo na samý okraj mísy, a tak jsme se pustili do výroby rohlíků a housek. Nejdříve jsme udělali malé bochánky, poté jsme válečkem vyváleli placku a pan učitel nám vysvětlil, jak placku zavinout, aby vznikl rohlík. Kdo chtěl, rozdělil si bochánek na tři části, které zavinul do houstičky. Rohlíky i houstičky jsme posypali mákem a dali péct. Za pár minut jsme vyndali plech se zlatavými houstičkami, na kterých si pochutnávala celá škola, jelikož pekaři pomocníci roznášeli po škole ochutnávky do ostatních chalup.
Poslední chalupa, která nás zlákala k návštěvě, byla „Křížem krážem“ u paní učitelky Fridrichové. I zde byly pracovité pomocnice. Úvod si vzala na starost paní učitelka, která nám vysvětlila, co jsou to slangové výrazy, a uvedli jsme si pár příkladů. Poté jsme se rozdělili do tří skupin a pomocnice nám kladly otázky v podobě slangových výrazů, my jsme hádali, co který výraz znamená a dost jsme u toho nasmáli. Úplně na závěr jsme dostali od paní učitelky poslední úkol, a to vymyslet pět slangových výrazů, které na hodině ještě nezazněly.

Tento den máme moc rádi, po celé škole panuje všeobecné veselí. Nejen proto, že se neučíme a sem tam jsme odměňováni sladkostmi za dobré výkony, ale proto, že se dozvídáme nové informace a především si sami můžeme naplánovat den a sejít se a poznat se s kamarády z jiných tříd.

Tiskové středisko: Adéla Škábová a Nina Babjáková 9. A, Samuel Žofák 9.B a Mgr. Michaela Šulová



Den Země - zasadili jsme strom

V úterý 23. dubna zpestřilo naše odpolední vyučování hlášení, aby se všichni žáci i učitelé sešli na školním hřišti. Že by cvičný poplach? Kdepak. Na hřišti nás čekala paní starostka spolu s paní ředitelkou a vedením školy a vítali nás trochu netradičně – s rýčem v rukou. A sázelo se… ale nebojte se, nešlo o žádný hazard, sázel se jinan dvoulaločný, dar od paní starostky naší škole. Rýč postupně koloval rukama žáků a učitelů, také pan školník si přisadil. Tímto symbolickým gestem jsme společně oslavili Den Země, který vyvrcholil o den později projektovým vyučováním, letos zaměřeným na ,,Čechy krásné, Čechy mé“. Děkujeme paní starostce a všem zúčastněným a stromku přejeme zdravou půdu, vláhu a ohleduplné obdivovatele.

Jinan dvoulaločný - strom dlouhověkých a moudrých

Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), zvaný také ginkgo biloba, je dvoudomý opadavý strom. Je jediným druhem rodu jinan z monotypické čeledě jinanovitých. Jinan je statný strom s kuželovitou až rozkladitou korunou, který dorůstá do výšky 30 až 40 metrů. Je to dlouhověký strom, nejstarší doložený jinan je starý okolo 4700 let a roste v Číně. Kůra kmene je šedá, ve stáří široce brázditá. Roste poměrně pomalu, asi 30 cm za rok. Snese i mrazy přes -20 °C.
Jestliže je vysazen samičí a samčí strom blízko sebe, na podzim se objeví semena s vůní připomínající žluklé máslo. Potíž je v tom, že pohlaví stromu lze bezpečně určit až po několika desetiletích, kdy jinan poprvé kvete.
V čínské tradiční medicíně je jinan používán po tisíce let k léčbě astmatu, zažívacích potíží, kašle, rozšiřuje cévy, a to zvláště v hlavě, proto je vynikajícím prostředkem proti náhlým příhodám mozkovým či infarktu myokardu. Ginkgo biloba je výborným přírodním prostředkem na odsunutí projevů stárnutí.





Strašidelná Praha

Ve středu 24. 4. jsme se v rámci Dne Země připojili do celoškolního projektového dne Čechy krásné, Čechy mé procházkou s profesionální průvodkyní . Naše třídy 1.C a 2.A si tentokrát vybraly projekt STRAŠIDELNÁ PRAHA. Společně jsme se sešli u Prašné brány a vydali jsme se přes Ovocný trh, Ungelt a kostel sv. Jakuba na Staroměstské náměstí. Pozorně a se zájmem jsme poslouchali pražské legendy, ve kterých nechyběl Turek z Ungeltu, Golem ani kat Mydlář. Na Ovocném trhu jsme viděli žebravého kostlivce, dále pak ruku zloděje od Jakuba a mnoho dalšího. Při našem netradičním napínavém putování jsme poznali památky a krásy Starého Města pražského.
Třídy 1.C a 2.A


Opět první!!!

Dobrý den paní Fridrichová,

chtěla bych jménem Člověka v tísni ještě jednou moc poděkovat všem, kteří se 
podíleli na organizaci a realizaci loňského Běhu pro Afriku na Vaší škole. 
Moc si vážíme všech organizátorů, běžců, i sponzorů, kteří Běh podpořili. 


Děkujeme za krásnou spolupráci, díky níž se vybralo skvělých 93.484,- Kč, 
což byl největší výtěžek ze všech škol! 

Běhy se v loňském roce konaly na čtrnácti školách napříč celou Českou 
republikou. Celkem se uběhlo 4 217 km a díky nadšení všech zúčastněných jsme 
na podporu vzdělávání v Africe získali celkem 351 944 Kč. 


Díky příspěvkům do sbírky Postavme školu v Africe bylo v minulém roce 
úspěšně postaveno a školám předáno 8 speciálně pedagogických tříd v 
oblastech Gedeo a Hadiya na jihu Etiopie, kde pracujeme. Tyto třídy byly 
vybaveny nábytkem a učebními pomůckami pro speciální pedagogiku. Také bylo 
vybráno 78 učitelů, kteří byli v září loňského roku proškoleni v používání  
speciálních pomůcek a vybavení těchto nových tříd. 

Další dvě třídy už jsou téměř hotové a co nevidět se v nich začnou učit 
děti, které to v klasických etiopských školách nemají jednoduché. Tyto třídy 
budou školám předány na konci března. Ráda potom zašlu více informací a také 
fotografií ze slavnostního předávání. 

  

Možná už jste viděli na našem webu(http://www.skolavafrice.cz), že jsme se 
během loňského roku rozhodli zlepšovat podmínky školákům nejen v Etiopii, 
ale i v Zambii a Angole, kde také dlouhodobě působíme. 

V Zambii jsme se zaměřili na zlepšení podmínek tří základních škol v okrsku 
Ndoka, které v současné době navštěvuje 1 454 žáků. Školy jsou postavené z 
málo kvalitních materiálů, nemají dostatečný počet toalet a dětem chybí 
školní pomůcky a nábytek. 

Díky sbírce Postavme školu v Africe stavíme na základní škole Nangumba dvě 
nové třídy, kabinet pro učitele a také 4 latríny s místem na mytí rukou.  
Školu poté vymalujeme a vybavíme školními tabulemi, novým nábytkem a 
odpadkovými koši. Tato škola má přibližně 500 žáků, ale jen 5 třídŠkoly Namatindi a Ndoka jsme vymalovali, několik tříd vybavili nábytkem. 
Také se zkrášlovalo prostředí škol, na kterém se podíleli sami žáci 
vysazováním květinových zahrádek nebo zdobením stěn svými malbami. 
AC  

Vzdělávání se snažíme podpořit také v Angole. Provincie Huambo a Bié ve 
středu země patří k regionům, které jsou nejvíce postižené občanskými 
válkami a chudobou. Proto v rámci sbírky Postavme školu v Africe věnujeme 
pozornost vzdělávání obyvatel právě v těch oblastech. 

Těším se na letošní spolupráci a přeji Vám, dětem i ostatním učitelům pěkné 
jarní dny! 

  

Olga Kučírková 

Péče o dárce 


Člověk v tísni, o.p.s., Šafaříkova 24, 120 00 - Praha 2, Česká republika 

+420 739 320 770 

www.clovekvtisni.cz(http://www.clovekvtisni.cz/


Jaro ve škole

Jaro ve školeTak takhle jsme "žlutozeleně" uvítali jaro v 1.A

Včelí svět a I.C

V úterý 19. 3. se třída 1.C vydala na výlet do "Včelího světa". Unikátní expozice se nachází v budově bývalé školy v Hulicích u Vlašimi a představuje hravým způsobem život včelstva. Procházeli jsme velkým včelím úlem s obřími plástvemi, na dotykových monitorech jsme si prohlédli anatomii včely, zahráli jsme si kvíz ze života včel anebo jsme poslouchali zvuky úlu. Výlet jsme si všichni moc užili a těšíme se na další poznávání naší krásné přírody. Expozice je v plánovaném obsahu a rozsahu jediným obdobným projektem ve středoevropském prostoru.
Mgr. Romana Špaleta, tř. učitelka

Skleněný pokoj

Dne 14.3. jsme byli v kině na filmu Skleněný pokoj. Byl to zvláštní film. Děj se odehrává ve vile Tugendhat a film je o rodině, která v ní žila, jsou to osudy té rodiny. Ale děj byl hlavně o dvou ženách, které zjistí, že jsou lesby. Před druhou světovou válkou se spolu musely rozloučit, protože obě měli za manžely židy a jedna musela odcestovat. Děj plyne, ale nakonec se obě setkají, ale až roce 1968.

Snad se vám to bude líbit.

 Ten dům je fascinující, má pohnutou historii i je skvěle postavený. Paní učitelka nám o něm vyprávěla, zklamalo mě, že tam o tom domě bylo tak málo. (Matěj)

 Mně se to nelíbilo. Nemám rád filmy, které vás nutí přemýšlet o nějakých otázkách a pak vám je nezodpovědí. (Erik)

 Líbilo se mi, jak to bylo natočené a bylo to skvěle obsazené. (Adam)

 Bylo to nesmírně poutavé a takové zvláštní. (Klára)

 A co vy, necháte se pozvat?

                                                 Tereza Mundlová a žáci 9.B


Vzdělávací pořad Kolumbie

Opět se nám podařilo včas sehnat místa na vzdělávací pořad z produkce společnosti Planeta Země 3000. Již několik let prostřednictvím tohoto unikátně zpracovaného projektu „navštěvujeme“ země celé naší planety. Byli jsme na Filipínách, v Brazílii, v Mexiku, na Madakaskaru  i v Číně. Každá země je představena prostřednictvím filmu, ve kterém sledujeme reportéra přímo na místě, poznáváme lidi, zvyky, jídlo a přírodu, avšak zároveň je projekce zastavována vždy dvěma moderátory a doplňována o satistické údaje a zajímavosti. Letos se 300 dětí z naší školy „podívalo“ do Kolumbie:

 

Líbilo se mi, že nám ukázali druhou stranu Kolumbie, že tam nejsou jenom drogy a chudoba. (Naty, 14)

Líbilo se mi, že i když je to chudá země, tak je krásná. (Verča, 14)

…řeka Orinoko, která byla na různých místech různě zbarvená, a tak se jí říká DUHOVÁ ŘEKA (Erika,14) Je tak barevná, protože tam rostou řasy (růžové a žluté a modré). (Niki, 12)

Zjistil jsem, že tam pořád jsou kovbojové a je super, že o nich nejsou jen filmy. (Richard, 13)

Pěstují tam kávu, musí se sbírat, když je červená. Nevěděl jsem, že káva je ovoce. Chtěl bych si někdy to sbírání kávy vyzkoušet. (Michal, 13)

Mají tam krásnou přírodu a nádherná zvířata. Nejvíc se mi líbili kolibříci. (Míša, 13)

…jsou tam i kmeny, které mohou vymřít. (Valča, 13)

…mají tam hada křovináře, který, když vás kousne, tak se vám začne rozpadat svalovina a vy do několika minut umřete. Je hrozně nebezpečný. (Viky, 14)

…dokonce postavili vězení na ostrově plném hadů. A okolo v moři byli samí žraloci. (Michal M., 13)

Přišlo mi super, že v Kolumbii v hlavním městě, v Bogotě, mohou malovat na zdi(grafiti), protože můžou ukázat svůj talent a zároveň to vypadá zajímavěji. (Dominik, 13)

Úžasné bylo, jak se potápěli ke žralokům. (Ondra, 13)

…oceán je tak znečištěný plastama, že lidi založili společnost, která se snaží plasty omezovat a uklízet ta místa zněčistěná těmi plasty a to mi přijde super. (Vojta, 13)

Líbilo se mi, že ten reportér spal celou jednu noc v přírodě a natáčel. (Dan, 12)

… že ten pán se všemi mluvil a nikoho neodsuzoval. (Dominik, 12) a že o těch lidech mluvil tak pěkně. (Terka, 13)

 

L.Fulínová a žáci 7.A


Plavání

Ve středu 27. 2. 2019 zahájili žáci 3. D a 3. E plaveckou výuku ve sportovním areálu SK Motorlet Praha v Radlicích. Ve II. pololetí tohoto školního roku budou zde absolvovat celkem 10 plaveckých lekcí.
V úvodní lekci byli žáci rozděleni do několika skupin podle svých plaveckých schopností. Tímto náleží všem „plavcům“ velká pochvala, protože jednotlivé skupiny mají velmi vysokou úroveň a ukázalo se, že mezi letošními třeťáky je velké množství zdatných plavců.
Navíc se zde všichni žáci v následujících lekcích naučí správně dýchat, skákat do vody a zlepší své plavecké styly.
Příjemným zpestřením pro všechny žáky je také využití sauny na odpočinek po náročném výkonu.
Mgr. M. Bretová


Masopust

Dne 27.2.2019 probíhalo v prvních třídách projektové vyučování na téma masopust.
Žáci přišli do školy v karnevalových kostýmech a někteří přinesli i doma vyrobené
masopustní dobrůtky, které pak ochutnávali. V průběhu celého vyučování se děti
dozvěděly více informací o původu a zvycích tohoto období, zazpívaly a zarecitovaly si masopustní písničky a básničky a závěrem si vyrobily zvířecí škrabošky.
Všem dětem se toto zábavné, ale i naučné vyučování velmi líbilo. A jak jim to slušelo! :)

Mgr. Lenka Klufová


Exkurze do Národního památníku hrdinů heydrichiády

Dne 7. 2. se naše třída 9. C vydala na exkurzi do kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde se schovávali parašutisté, kteří vykonali atentát na R. Heydricha. Shlédli jsme krátký dokument o přípravě a vykonání atentátu. Po filmu následovala prohlídka krypty, kde se 21 dní schovávalo 7 parašutistů. Josef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Bublík, Adolf Opálka, Josef Valčík, Jaroslav Švarc a Jan Hrubý. Naše průvodkyně nám pověděla o jejich posledních dnech života a o posledním boji. Po prohlídce krypty následovala prohlídka kostela. Tam paní průvodkyně popsala, jak zuřivým bojem o kostel probíhaly poslední hodiny parašutistů.
Ve třídě jsme si pak povídali o našich dojmech a pocitech a některé jsme si i zapsali:
Možná je napadlo, že udělali chybu, kterou už nevrátí, že utvářejí osud mnoha dalším lidem, kteří nic netušili. Mohli mít smíšené pocity. (Honza)
Mohli myslet na to, jestli se dostanou ven a jestli ještě obejmou své manželky. (Marek)
Děkujeme, že jste bojovali za nás, za svobodu Čechů a Slováků. (Matyas)
My neznáme ten pocit, když nad vámi utichne střelba a řada je teď na vás. Přežijete? Zemřete? Dostanete se domů? Když je ale opravdu konec a vy máte už jen ten poslední náboj pro sebe, jsou ty myšlenky jiné? Myslíte na čest, vlast, splněný úkol, budoucnost? (Káťa)
Myslíme si, že je velmi důležité vědět o těchto činech, které jsou důležité pro náš lid i po 77 letech.
Autorkami textu jsou V. Bezugla, A. Dvořáková, 9.C


Výlet do Amazonu

V lednu se vydaly dvě expedice z naší školy na výlet do distribučního centra v Amazonu, které se nachází kousek za Prahou, v Dobrovízi. Společnost Amazon věnovala naší školní knihovně minulý rok elektronické čtečky a tak jsme byli zvědaví, jak to v takové velké firmě vypadá.
Při komentované prohlídce jsme se seznámili se známým příběhem Jeffa Bezose, který založil společnost Amazon v roce 1994 ve své garáži. Původně knižní distribuce se rozrostla na největší internetový obchod na světě.
V dobrovízské hale, která je největší samostatně stojící průmyslovou budovou postavenou v ČR po roce 1989, je nyní zaměstnáno přes 3000 lidí, kteří sem za prací dojíždějí i desítky kilometrů. Denně ji zbožím zásobují desítky kamionů a zase jiné nově naplněné odtud směřují se zbožím do celé Evropy.
Prohlíželi jsme si obrovské haly a žasli jsme, jak je možné, že se jeden jediný balíček (třeba CéDéčko) neztratí a je vůbec doručen! Nejdříve je předmět vyložen z kamionu, okódován, pak umístěn do regálu podle speciálního systému „padni, kam padni“ (což je prý nejefektivnější!), následně podle objednávky zákazníka vyzvednut podle kódu místním pracovníkem a mnoha dopravními pásy doputuje k zabalení. Zabalený je opatřen adresou a jiné dopravní pásy opatřené skenery, jej samy automaticky pošlou do správného kamionu, který směřuje již to správného města (v celé Evropě!), kde si jej vyzvedne zákazník! Organizace, objem a tempo práce jsou neuvěřitelné.
Asi nejvíce nás však zaujal příběh majitele Amazonu, jehož majetek v současné dosahuje částky přes 100 miliard dolarů. Inspiruje nás poselství, že v dnešním světě má každý otevřené možnosti, když se snaží a usilovně pracuje, přichází s novými nápady, tak se z garáže může dostat mezi nejbohatší lidi na světě!


Biologická olympiáda

Dne 30.ledna 2019 se uskutečnilo školní kolo biologické olympiády. Letošní 53. ročník má téma „Příjem a výdej látek“ a proto se soutěžící museli v přípravě zaměřit na potravu rostlin i živočichů, ale také na složitost metabolismu organismů, tedy přeměny látek a energií v jejich tělech. Na školní kolo se dostavilo celkem 28 soutěžících a kromě poznávání organismů, náročných otázek testů, prováděli i praktické úkoly jako bylo vyhodnocení dýchacích pohybů podle modelu plic, počítání vlastní dechové frekvence nebo umístění dýchacích orgánů do různých těl živočichů.
Olympionici, kteří budou naší školu reprezentovat v obvodním kole soutěže a utkají se tedy se spolužáky různých škol z Prahy 6 jsou tito nejúspěšnější řešitelé:

kategorie C: Doudová Kateřina z 9.A, Grulová Adéla z 8.B, Kalná Helena z 8.D
kategorie D: Plecitý Jan ze 6.A, Plecitá Patricie ze 7.D, Tomšíček Josef ze 7.B

Blahopřejeme vítězům, ale poděkování patří všem olympionikům, kteří náročné úkoly zvládali a měli odvahu ukázat, že může být i něco náročnějšího než je jen učivo v každodenních vyučovacích hodinách.
Předmětová komise přírodopisu.


Lyžařský výcvik 7.tříd

Na 1.stupni se učíme plavat a na 2.stupni vyjíždíme v sedmé třídě na lyžařský kurz na Benecko.

Náš lyžařský výcvik začal cestou autobusem, kterým jsme vyjeli v neděli 13. ledna 2019 v 8:00 hodin z konečné zastávky sídliště Řepy. Cesta do Krkonoš probíhala nejdřív hladce a těšili jsme se na sníh. Toho bylo vážně dost už cestou, a tak se stalo, že těsně před cílem nám cestu zablokoval autobus a my jsme museli vycouvat. Při couvání ovšem našemu autobusu zapadlo zadní kolo do sněhu. Po půl hodině náš autobus byl zpátky na silnici. Podobný incident se opakoval ještě jednou. Tentokrát jsme však vystoupili a do hotelu jsme těch pár metrů došli, ale kufry zůstaly v autobusu. Po příchodu do hotelu Krakonoš jsme si prohlédli pokoje a konec dobrodružné cesty jsme oslavili obědem. Po obědě nám už osvobozený autobus dovezl kufry těsně pod hotel.

Po vybalení kufrů jsme šli rovnou na sjezdovku, která byla hnedka pod chatou. Tam následovalo rozdělení týmů. Rozdělili jsme se na pět skupin: čtyři skupiny lyžařů a jedna skupina snowboarďáků. Po rozdělení následovalo první rozježdění a seznámení s našimi instruktory. Po večeři jsme měli přednášku horské služby o bezpečnosti na horách. Večerku jsme měli ve 22 hodin.

V pondělí jsme šli lyžovat hned po snídani po jednotlivých družstvech. Ve 12 hodin byl oběd a po obědě byl polední klid. Odpoledne se zase všichni rozjeli na svah. Po večeři následoval program, tentokrát byla krátká přednáška o výstroji lyžařů a pak diskotéka. Během diskotéky probíhal karneval a soutěž o nejlepší masku, kterou vyhrál Kryštof ze 7.B, který šel za vánoční stromeček. Diskotéka byla do 22 hodin a poté jsme si šli rovnou lehnout. Úterý probíhalo stejně, ale večer byla přednáška o výzbroji lyžařů.

Středa byla úplně jiná. Dopoledne bylo dobrovolné lyžování s našimi instruktory a ostatní šli jezdit na pytlích. Odpoledne jsme se rozdělili na dvě skupiny. První skupina šla do cukrárny na pohár a druhá na snowtubing. Skupiny se po hodině a půl prostřídaly. Snowtubing si opravdu užili všichni. V cukrárně jsme si dali výborný pohár. Večer bylo dobrovolné noční lyžování, které probíhalo na velké sedačkové sjezdovce. Ti, co nešli lyžovat, zůstali v chatě a hráli stolní hry s paními učitelkami. Věřím, že si obě dvě skupiny opravdu program užily.

Ve čtvrtek byl stejný program jako v pondělí a úterý, ale večer si instruktoři a paní učitelka Fridrichová vzali kytary a zpívali jsme různé trampské písně. V pátek ráno si všichni sbalili kufry. Dopoledne probíhalo lyžování a závody ve slalomu. Vítězové dostali diplom a fidorku jako medaili. Protože autobus zastavil asi 100 m od hotelu, udělali jsme lidský řetěz a všechny kufry, lyže, snowboary a další věci jsme si podávali.Cesta domů proběhla bez problémů a večer jsme se vrátili na sídliště Řepy, kde nás čekali rodiče.

Lyžařský výcvik byl opravdu super hlavně proto, že jsme se mohli líp poznat se spolužáky z jiných tříd i v jiných situacích než jenom ve škole. Já jsem si nejvíc užil noční lyžovaní a závěrečné závody v lyžování, ale super nezapomenutelných situací byla spousta. Myslím si, že na něj budou všichni rádi vzpomínat.

O. Šiktanc, 7. A


Techmanie Plzeň

4.D v Techmanii Plzeň

Ve středu 23. ledna se třída 4. D vydala na výlet, samozřejmě s pořádnou sváčou alá řízek a chleba, neboť na takovém výletování dycinky vyhládne. A kampak? Do Techmanie Plzeň, poněvadž nás baví, když nás vzdělávání baví, což Techmanie splňuje na jedničku s hvězdičkou.

Cesta pohodlným autobusem utekla tuze rychle a již kolem kolem půl deváté ranní jsme dorazili do Techmanie. Děti se občerstvily svačinami láskyplně připravenými od rodičů a vydaly se vstříc dobrodružství, které Techmanie skýtá.

Techmanie nabízí širokou škálu zajímavých expozic jako je: Chemistři, Člověk a zvíře, Malá věda, MáToHáček, Pod hladinou, Vodní svět, Výživa: Budoucnost na talíři. Vše je zpracováno a zobrazováno velmi poutavou formou s důrazem na to, aby si děti mohly vše prakticky vyzkoušet. Každé z dětí bylo něčím zaujato, neboť množství expozic zaručovalo, že si každý mohl, jak se říká, najít to svoje.

Techmanie Plzeň má rovněž expozici Vesmír, která se nachází malý kousek od hlavní budovy. Tato expozice je vskutku krásná a její součástí je i planetárium. Bylo velmi zajímavé ponořit se do, stále v mnoha ohledech nejasných, záhad vesmíru. Dalším nevšedním zážitkem byla dusíková show, ve které dětem sympatická odbornice na chemii ukázala některé pokusy s tímto zajímavým chemickým prvkem.

Čas strávený příjemnou zábavou uteče vždy rychle. Ve 12:00 se děti s vyučující sešly na polední občerstvení a pak už nezbývalo než vyrazit zpátku ku Praze. Výlet do Techmanie hodnotíme jako velmi pěkný, poučný a příjemný.


Soutěž ve šplhu

Ve středu 23.ledna se konal přebor naší školy ve šplhu, kterého se zúčastnilo celkem 60 žáků I. stupně z obou pracovišť školy.
Děti 1. - 5. tříd šplhají na tyči do výšky 4,5 metru. Všichni závodníci byli šikovní, s pomocí magnézia, které si natřeli na ruce proti skluzu, tuto výšku úspěšně zdolali. Přebor je pravidelně každoročně v lednu pořádán také proto, abychom vybrali nejrychlejší "šplhouny" , kteří nás budou reprezentovat na OBVODNÍM KOLE PRAHY 6. Mezi 20 dětí, které se svými časy kvalifikovaly a  pojedou v úterý 5. února na závody, patří  tito žáci :
1. třídy : Beátka Sámková, Terezka Kostínková, Petr Příhoda a Šimon Andr
2. třídy : Adélka Horáková, Nela Micková, Matěj Průšek a Dan Gol
3. třídy : Máša Sumina, Sára Valterová, Emil Polhoš a Stanislav Maceška
4. třídy : Kája Svatošová, Natálka Doucková, Šimon Víteček a Tonda Starosta
5. třídy : Kája Kubištová, Natálka Hrachovcová, Toník Vondrouš a David Tichý
Máme ještě necelé dva týdny, abychom dopilovali techniku a byli perfektně na závody připravení. Tak nám prosím držte palce, ať nám cinkne nějaká ta medaile!
Za tým "šplhavců"
Mgr. Romana Špaleta

Třeťáci v Šestajovicích

V předvánočním čase si třídy 3.C a 3.D udělaly výlet do svíčkárny a čokoládovny Rodas v Šestajovicích u Prahy.
Děti si z kvalitní belgické čokolády odlily tabulku, kterou si podle vlastní fantazie ozdobily různými ingrediencemi. Dalším vlastnoručním výrobkem byl čokoládový odlitek, který si namalovaly čokoládovými barvičkami. Vše si nejen zabalily a odnesly, ale i na místě ochutnaly.
Ve svíčkárně se děti dozvěděly, jak se vyrábí a zdobí svíčky. Každý si také vyzkoušel zdobení polevou a krásné, duhové, vlastnoručně ozdobené svíčky si odvezl domů.
V areálu minifarmy se děti potěšily pohledem na Shetlandské poníky, holandské mini kozičky, kvésánské mini ovečky, gottigenská mini prasátka, sovy pálené, bažanty, husy labutí, zdrobnělé slepičky a další zde chovaná zvířátka.
Výlet se nám moc vydařil, a protože je zde k vidění a vyzkoušení spousta dalších zajímavých věcí je možné, že jsme zde nebyli naposledy.

Mgr. L. Odehnalová


Sport na Peřince

Sport na PeřinceSkoro končíme I. pololetí a je čas bilancovat. Byly, jsou a budou sporty, ve kterých jsme vynikali a ve kterých vynikáme. Protože sportovat nás baví!

Na naší škole je kroužek atletiky, florbalu, basketbalu, teakwonda, taichi, cyklistiky, kam si naši žáci chodí protáhnout tělo celý rok. Během roku se ale zúčastňujeme i soutěží i ve sportech jako jsou aerobik, plavání nebo ping pong, které si ve škole v běžné výuce natrénovat nemůžeme. A přitom zrovna v plavecké soutěži jsme získali 1. místo ve starších žácích na 25m motýlka! Nejlépe se nám zatím vyvedla účast ve stolním tenise. Starší žáci vyhráli celý turnaj a postoupili do Pražského kola. Tam jsme dokonce postoupili mezi 8 nejlepších týmů Prahy.

Jak je to s našimi dalšími výkony v číslech? Zúčastnili jsme se soutěže v aerobiku na 2. a 5. místě, ve florbalu jsme skončili na 5. a 6. místě. Na soutěži ve skoku vysokém jsme obsadili 4. místo, v minikopané jsme se dostali na 4. a 5. místo.

Že to nejsou zrovna první místa, nás netrápí. Děláme to pro sebe, nezahálíme a už se chystáme se na další soutěže, a to v přehazované a ve šplhu.

TAK NÁM ZASE DRŽTE PALCE.

Mgr. M. Siváková


Narodil se Kristus Pán

Narodil se Kristus Pán

Dne 18.12.2018 se žáci z 1. A,B,D zúčastnili adventního programu Narodil se Kristus Pán.
Pastor pan Žofák dětem převyprávěl vánoční příběh o narození Ježíška v Betlémě, který zpestřil zpěvem vánočních koled, hrou na kytaru a ukázkou adventních symbolů (např. zlato, myrtha, kadidlo). Děti příběh zaujal a aktivně se do něj zapojovaly.
Mgr. L. Klufová


NENÍ VČELA JAKO VČELA

Vzdělávací program pro žáky 1. stupně ZŠ NENÍ VČELA JAKO VČELA

Program je součástí projektu Žahadloví blanokřídlí (Hymenoptera, Aculeata) v oblasti Motola a přilehlého území financovaný Magistrátem hlavního města Prahy

Zúčastněné třídy: 2 .C, 3.A, 3.B, 3.C, 3.D, 3 E, 4.A, 4.B, 4.C, 4.D, 4.E, 5.A, 5.D

Do společenské místnosti naší školy za námi přiletěli dva hraví čmeláci a jejich kamarádi, kteří dětem představili život včel.
Děti se dozvěděly, že není včela jako včela. Naučily se, jak se chovat při setkání s bodavým hmyzem a také jak poskytnout první pomoc při bodnutí. Při ekologicky zaměřené hře nahlédly do vztahů mezi hmyzem, okolní přírodou a činností člověka. Zjistily, proč je důležité včely chránit. Čmeláci se s dětmi rozloučili veselou písničkou.


Poznávací zájezd do Německa

Jednoho listopadového úterý jsme vyrazili na poznávací zájezd do Německa. Představte si, že jsme odjížděli v 5 hodin ráno! Cestou někteří z nás ještě dospávali, jiní se bavili o tom, co nás v příštích pár dnech čeká. Po pěti hodinách cesty jsme konečně dorazili do Berlína.
První věc, kterou jsme v Berlíně podnikli, bylo, že jsme šli k Památníku holocaustu. Ten je složen z velkých kvádrů, mezi nimiž se někteří skoro ztratili, což půbobilo velmi tísnivě. Pak jsme zavítali na berlínské vánoční trhy na náměstí Gendarmanmarkt. Zboží na tomto trhu není zrovna levné, přesto jsme si tam nakoupili ovoce v čokoládě a jiné pochotky. Pak jsme se vydali za dalšími památkami. Cestou k Reichstagu jsme minuli velkolepou Braniborskou bránu. Před vstupem do Říšského sněmu jsme prošli bezpečnostní kontrolou, ale stálo to za to – ze skleněné kopule jsme shlédli celý Berlín z vrchu. Při dlouhé procházce na Alexanderplatz jsme navštívili zbytek Berlínské zdi a „checkpoint Charlie“, což je jeden z nejznámějších hraničních přechodů studené války. Na Alexanderplatz jsme viděli obří televizní věž, která je dominantou Berlína a navštívili další vánoční trhy. Po rychlých nákupech v obchodním centru (nevěřili byste, jak je zajímavé zjišťovat, jestli jinde mají to co u nás) už nás vyzvedl autobus a jeli jsme do hotelu, který se nacházel na okraji Berlína. Všichni jsme rychle usnuli, jak jsme byli unavení.
Druhý den po snídani jsme vyrazili do našeho dalšího cíle, do koncentračního tábora Sachsenhausen. Zde jsme měli německou průvodkyni. V němčině ještě nejsme tak silní, a tak bylo velké štěstí, že nám paní učitelka překládala. Strávili jsme tam celé dopoledne. Místo je to velice tísnivé a silně na nás zapůsobilo. Odjížděli jsme odtamtud docela zaražení, a tak nám snad ani nevadilo, že plánovaná návštěva muzea války v Drážďanech nevyšla, protože muzeum bylo zavřené. Cestou zpátky jsme usilovně vstřebávali dojmy.
Výlet utekl jako voda a my doufáme, že dříve než opustíme naši školu, stihneme nějaký další. Na výletech se totiž člověk pozná s učiteli i spolužáky z jiné stránky a taky je úžasné vidět místa, kudy šly dějiny.

Tereza Procházková, Alice Dvořáková, 9. C


Děti a hvězdy

 

V pátek 30. listopadu se třídy – 3. A, 3. B, 3. C, 3. D, 4. A, 4. B a 4. C se svými učitelkami a asistentkami vypravily do pražského Planetária.

Vyslechli jsme živě komentovanou projekci, užili si pozorování hvězd a atmosféru noční oblohy.

Kromě toho jsme shlédli film Polaris, promítaný na největší ploše v republice - celé kopuli Planetária, která nás doslova obklopila. Podtitul filmu je: „Vesmírná ponorka a tajemství polární noci“. Vypráví příběh dvou kamarádů, kteří se v přírodě nikdy nemohou potkat, ale přesto se v tomto příběhu jejich cesty protnou a stanou se z nich dobří kamarádi. Jejich domovy – póly – jsou od sebe nesmírně vzdálené, ale přesto se jeden druhému podobají. Je na nich totiž věčná zima a den a noc tam trvají půl roku.
Během putování za tajemstvím polární noci postavili naši dva hrdinové nejen ledovou observatoř, ale také vesmírnou ponorku! Zažili jsme s nimi dobrodružství mezi ledovci, stav beztíže a proletěli se prstenci planety Saturn.

Díky lednímu medvědovi Vladimírovi a tučňáku Jamesovi jsme se dozvěděli mnoho zajímavého o polárních oblastech, polárním dnu a noci, Velkém vozu, Polárce, souhvězdí Velké medvědice, planetě Zemi, Marsu a Saturnu, rotaci Země, zemské ose, střídání dne a noci, střídání ročních období, letu do vesmíru i stavu beztíže.

Doufáme, že to není naposledy, co jsme Planetárium navštívili a rádi se někdy zase vrátíme, abychom se dozvěděli zase něco zajímavého.

Mgr. Lucie Odehnalová

 


Už jsme čtenáři!

Už jsme čtenáři!

Protože už umíme číst slabiky a slova, sešli jsme se v listopadu ve společenské místnosti, kde nám paní ředitelka a paní zástupkyně slavnostně předaly slabikáře. Už umíme číst a ze slabikáře se toho naučíme ještě víc.  Mgr. Jana Kalinová, 1.A


Mikuláš u prvňáčků

Nejen ve městě, ale i školou chodili čerti a Mikuláš! Dlouho jsme je čekali, těšili jsme se a trochu i báli, ale stálo to za to. Pozorně jsme naslouchali, co nám Mikuláš říkal, a i ti vzorní slíbili, že se ještě o trochu polepší. Na čerty všichni pokukovali jen opatrně a s respektem, přestože někomu mohli připomínat některé naše deváťáky. Když andělé ještě všem rozdali sladkosti, přestali jsme se bát. A když jsme od andělů navíc dostali všichni diplom, kde bylo napsáno, že už můžeme psát perem, radost byla dokonalá.
Tak zase za rok budeme s čerty účtovat, jak se nám ty sliby povedly!
Čertovské zprávy z 1.A


Peklo- Příbram

Dne 30.11.2018 třídy 1. A a 1. D navštívily město Příbram, kde mohly nahlédnout do samotného pekla, kde čerti hrají mariáš a vaří pekelný guláš. Protože se jednalo o vskutku strašidelnou návštěvu, děti se těšily na pohlazení od anděla a sladký dárek od sv. Mikuláše, za kterým vystoupaly po schodech do nebe. Výlet se všem dětem moc líbil.
Mgr. L. Klufová


OSMÁCI VYHRÁLI ve stolním tenise

OSMÁCI VYHRÁLI ve stolním tenise

Dne 25.10. jsme vyjeli do ZŠ Dědina na soutěž ve stolním tenise. Jako soupeř nám byla vylosována ZŠ Červený vrch a ZŠ Pod Marjánkou.  Po vyrovnaném boji jsme obě školy porazili, shodně 4:3. Dostali jsme se do finále. Tam jsme narazili na ZŠ V. Čáslavské, což je škola s rozšířenou výukou Tv. Měli jsme tudíž obavy. Ale, jsme dobří. Porazili jsme ji 4:1. a celý turnaj jsme vyhráli. A tak jsme dostali příležitost reprezentovat Prahu 6 v Pražském kole, které se koná 11.12. v Brániku. Držte nám palce!! Mgr. M. Siváková


Laboratorní práce

Dne 2. 11. jsme se my, účastníci laboratorních prací, sešli před školou. Šli jsme na zastávku a jeli tramvají k Národnímu divadlu, kde jsme se pěšky vydali k MSŠCH v Křemencové ulici, tam se totiž naše laborky konaly. Nejdříve jsme se usadili v jedné třídě, poté jsme si dali věci do skříněk, rozdělili se do skupinek, a šli jsme do laboratoře, kde si studenti ověřují své poznatky v praxi.
Každou skupinku dostal na starost jeden student, či studentka. Dělali jsme různé pokusy, například tvořili směsi, oddělovali jejich složky, pracovali s chemickým nádobím, filtrovali atd…
Poté jsme měli chvilku přestávku a pak jsme se opět odebrali do laboratorní místnosti.
Tentokrát jsme počítali hmotnostní zlomek a prováděli destilaci.


Kačka “Dodo” Doudová, 9.A


Úžlabinská informatika

Již po třetí jsme jeli až na 2. konec Prahy si zasoutěžit. Soutěž Úžlabinská informatika pořádá SPŠE v Úžlabině v Praze 10. Jako každý rok byla akce výborně připravena a se svačinou!
Do soutěže se přihlásili tito žáci: z osmých tříd – Ondřej Cabrnoch, David Polák a Šimon Kocián a z 9. tříd – Martin Pospíchal, Muhammad Shalabi a Sabina Procházková. Žáci si ověřili svoje znalosti z oblasti textového editoru MS Word a prezentačního programu PowerPoint.
Během soutěžního dne si zahráli na programátory (Arduino), vytvořili hru v Unity. Seznámili se s prostředím školy a jejím zaměřením - připravit do praxe budoucí systémové programátory, správce počítačových sítí a techniky v elektrotechnických firmách.
Ti nejlepší získali hodnotné ceny. Náš žák Chamudi Shalabi se umístil na 3. místě za práci v PowerPointu. Dostal pěkný dárek – Game pad od Logitec. Všichni zúčastnění byli spokojeni, odnesli si USB flash disk (16 GB).
Ing. E. Holubová


Na škole se slavil 12. listopadu Den válečných veteránů

11.listopad, více v České republice znám jako Den českých válečných veteránů 1. světové války, je den, kdy si (podle názvu) připomínáme padlé (či ještě žijící) hrdiny české armády v I. světové válce.
Byli to právě tito vojáci, kteří českým vojskům pomohli ve válce, pomohli obrátit ji v náš prospěch a mnozí za to dostali ta nejprestižnější ocenění. Někdy se i obětovali, aby nám pomohli. Proto tyto duše nesmí být zapomenuty.
Proto si v pondělí 12.listopadu, den po oficiálním dnu veteránů, naše základní škola Generálaporučíka Františka Peřiny připomněla jednoho z mnoha válečných hrdinů, našeho generálaporučíka Františka Peřinu, po kterém je škola pojmenovaná. Deváté třídy měly za úkol vytvořit pro první třídy hodinu plnou her, aktivit, poznání a odměn. Celý den začal rozhlasovým představením významného dne a projekty pro I. stupeň byly prezentovány druhou vyučovací hodinu.
Naše třída 9.B pozvala prvňáky k nám do třídy, kde jsme si nejdříve pustili pohádku Vlčí Válka ze série Pohádky ovčí babičky. Děti vybarvovaly vlčí mák s trikolorou nebo makovou panenku. A následně museli prvňáci prolézt „opičí dráhu“, aby si mohli vyzkoušet bojové nasazení vojáka, včetně sestřelování nepřátelských letadel (což byly papírové siluety na oknech a „sestřelování“ se dělo papírovou koulí.) Na konci hodiny dostali sladkosti, diplom a perníkové vlčí máky, které pro všechny upekla naše spolužačka. Byli jsme trochu nervózní, jak se nám den vydaří, a proto jsme byli moc rádi, že nám prvňáčci odpověděli, že si užili hodinu buď moc či velmi moc.
Ostatní ročníky tohle nedělaly, ale také oslavovaly tím, že pedagogové, žáci i všichni zaměstnanci školy nosili papírové vlčí máky, symbol dne veteránů, který vznikl podle básně Na Flanderských polích od Johna McCraea, vydané v roce 1915.
Čeští váleční veteráni nejen z první světové války jsou kus naší historie. Pokud si je nebudeme připomínat, pomalu zmizí do neznáma, odkud se nevrátí. Proto je důležité, abychom si tyhle hrdiny a jejich úspěchy připomínali, aby nebyly zapomenuty.

Štěpán Kadlec, 9.B

Slavili jsme Den veteránů. Deváťáci paní učitelky Novotné připravili báječný program, který všechny bavil a spoustu jsme se toho dozvěděli.
Děkujeme 1.A


NEMYSLÍŠ, ZAPLATÍŠ – přednáška pro 9.třídy

Dne 8. 11. jsme měli besedu o vězení. Naši školu navštívil bývalý vězeň a vyprávěl nám svůj příběh. Na první pohled bychom pana Viktora určitě nezařadili jako bývalého vězně, ale i přesto ve vězení strávil 6 let za obrovské daňové úniky.

Vyprávěl nám o denním chodu vězení, různá pravidla, prohlídky, a hlavně mluvil o vztazích mezi vězni, co je běžné, jak sám sebe ochránit před šikanou ostatních vězňů. Vyprávění doprovázely zastrašující příběhy z jeho zkušeností (např. že když přišel nový, tak ho spoluvězni během hodiny okradli; o tom, že místo peněz se mezi vězni platí cigaretami; že se koupou jen dvakrát týdně; že se musí svlékat do naha kvůli kontrole; že tam pašují nejen předměty, ale i drogy; o tom, že vás může někdo ohrožovat třeba střepem z okna a nemusí proto mít, žádný důvod…)

 

Sice jsem čekal, že je to ve vězení horší než ve filmu, ale když začal vyprávět, tak jsem nečekal, že je to tam tak strašně špatný, takže se tam rozhodně nechci dostat. (Arthur, 15)

 

Mě hrozně zarazilo celkové chování vězňů a obecně atmosféra ve věznici. Nečekala jsem ani prohlídky po a před návštěvami, které jsou velice důkladné. Myslím si, že je dobře, že jsme to slyšeli a máme představu o místě, kde nechceme skončit. (Miriam, 14)

 

Poselství celé přednášky bylo podle mě takové, že opravdu nikdo do vězení dostat nechce, a taky mi připadá, že vězení se veřejnosti prezentuje velmi zkresleně. Myslím, že to bylo užitečné. (Adam, 14)

 

Myslím si, že je dobré mít takovou přednášku, aby člověk věděl, že do vězení fakt nechce. (Yuriy, 14)

 

A.Kravets, A. Ahmadzai, M. Dohnálková, Y. Tsubera

Autři článku jsou žáci 9.B,

 zkompletovala L. Fulínová (učitelka)


Barokní Prahou – výlet 8.B

Dne 7. listopadu jsme jeli do Prahy na výlet s pí. uč. Novotnou s tématem „baroko“. Viděli jsme krásné barokní památky např : Loretu, Černínský palác, Strahovský klášter atd. Pokaždé když jsme zastavili u nějaké památky, měl někdo ze třídy projekt, a tak jsme si o ní něco pověděli. Na konci výletu jsme si mohli koupit trdelník. Potom jsme šli na tramvaj a jeli jsme ke škole. Cestou nám paní učitelka rozdala papírek se záludnými otázkami a my jsme na ně museli odpovědět! Byl to krásný výlet!

Aneta Vernerová, 8.B
Foto: T. Vyskočil, 8.B


Halloween

31.10.2018 první třídy oslavily svátek Halloweena. Děti přišly do školy v maskách, s vydlabanými dýněmi a halloweenskými pochoutkami.
Během výuky se dozvěděly více o tomto anglosaském svátku, zvycích a tradicích. Vyrobily si papírové dýně a zazpívaly anglicky halloweenské koledy.
Mgr. L. Klufová


Běh pro Afriku

NA ŠKOLU V AFRICE JSME LETOS VYBĚHALI NEUVĚŘITELNÝCH 93. 484,-, ČÍMŽ JSME SE STALI NEJLEPŠÍ ŠKOLOU V REPUBLICE Z TĚCH, KTERÉ V TOMTO ROCE BĚŽELY. MOC DĚKUJEME VŠEM ORGANIZÁTORŮM, BĚŽCŮM A JEJICH SPONZORŮM!!!!! 

Když měla republika 100. narozeniny…

Na naší škole se dne 26. 10. 2018, tedy dva dny před stoletým výročím vzniku republiky, uskutečnil projektový den. Před samotným dnem se konaly nespočetné přípravy, a to v různých podobách. Podíleli se na nich pedagogové i žáci naší školy. Celá naše škola (učebny, chodby i okna) byla vyzdobena vlajkami České republiky z různých materiálů a velikostí. Paní učitelky i učitelé a všechny deváté třídy se několik týdnů dopředu pečlivě připravovali. Také učitelé tělesné výchovy připravili krátkou choreografií pro celý druhý stupeň ve stylu všesokolského sletu.
Samotný den oslav byl zahájen hned ráno, a to nácvikem sestavy, kterou jsme během minulého týdne pečlivě nacvičovali. Naše cesta dále pokračovala ke slavnostnímu zasazení stromu - lípy, při kterém se sešla celá naše škola včetně žáků prvního stupně. Na samotném sázení se podílela paní ředitelka, pan místostarosta, a dokonce se přijel podívat i první československý prezident T. G. Masaryk s jeho ženou Charlottou (v podobě našich žáků deváté třídy). Slavnostní okamžik podtrhovali žáci 1. stupně, kteří mávali papírovými vlajkami, které si k této příležitosti vyrobili. Potom jsme si vyslechli, a také zazpívali státní hymnu.
Pak se cesty žáků rozdělily. 1. stupeň se věnoval oslavám ve třídách a 2. stupeň se vydal po osmnácti stanovištích, která byla rozmístěna v okolí školy i uvnitř. U každého stanoviště jsme měli zadaný úkol z české historie a jako třída jsme se je pokoušeli plnit. Za každé stanoviště jsme dostávali razítka. Jednotlivá stanoviště byla pojata velmi zábavně a každý z nás se něco nového dozvěděl. Celý den byl zakončen slavnostně zakončen „sletem“ na školním hřišti. Každý z nás měl určené své místo a barvu trička tak, aby při nástupu všech vznikla vlajka České republiky. Na vystoupení se přišli podívat děti i paní učitelky prvního stupně a všem se náš výkon líbil.

Tento den si budeme jako škola pamatovat, byly to krásné a nezapomenutelné oslavy.
Naší republice přejeme:
„…nám vydržela.“ (Markéta)
„…byla silná.“ (Adam)
„…aby byla stále demokratická.“ (Tomáš)
„…aby byla pořád hezká.“ (Adéla)
„…aby na nás nikdo neútočil.“ (Vanesa)
„…aby se pořád posouvala vpřed.“ (Honza)
„…abychom tu mohli žít a nemuseli odejít jinam.“ (Míša)

Prostě přejeme naší republice všechno nejlepší na dalších pár set let!

Autorkou článku je Natálie Stránská, 8.B
a žáci 8.B


včelky 1.C

Čechova stodola

Čechova stodola

25. 10.  jsme jeli na Dýňování a vysvobozování skřítka.
Výlet se vydařil a všem se výrobek z dýně povedl.
Připoměli jsme si tradice Halloweenu.

třída 2.A


Šestajovice - Vánoční čokoládování

19.10. jela třída 2.A do Šestajovic na čokoládování
Dozvěděli jsme se zajímavosti o pěstování kakaových bobů a mnoho dalšího o výrobě a kvalitě čokolády. Ochutnali jsme kvalitní čokoládu a vyrobili si krásné čokoládové srdíčko a čokoládovou mističku.Výlet se nám všem opravdu líbil.


Děti a Antarktida

Děti a Antarktida
Na naší škole o Antarktidě a českém antarktickém výzkumu udělal přednášku ing. Pavel Kapler, Ph.D. z brněnské Masarykovy univerzity, který pracuje jako vedoucí české Mendelovy polární stanice a na Antarktidu se vydal již osmkrát.
V prezentaci nám představil naší českou polární stanici na ostrově Jamese Rosse. Naše stanice pojme pouze 20 vědců, kteří zkoumají antarktickou faunu i flóru, klimatické změny, věnují se geologii i paleontologii, ale testují třeba i funkčnost materiálů vystavených drsným antarktickým podmínkám.
Potěšil nás informací, že český výzkum Antarktidy má ve světě opravdu dobrý zvuk. Věděli jste, že i když Antarktida tzv.„patří všem“, je Česká republika jedním z 29 států, které mají hlasovací právo o otázkách budoucnosti Antarktidy? A že se v červenci 2019 bude v Praze poprvé konat zasedání států Antarktické smlouvy?

Žáci z 2. stupně se dozvěděli také spoustu zajímavostí:

„Zaujalo mě, že Antarktida nemá vlastníka.“ (Viki, 13)
„…a je mnohem větší než Evropa.“ (Vanesa, 13)
„Mně zaujalo, že polárníci nežijí v takových domech jako je vesmírná stanice, ale v docela obyčejných domečkách s kobercem.“ (Naty, 13)
„…že i když tam naměřili -90 ℃, není tam pořád zima, protože naši vědci naměřili +17,8℃.“ (Richard, 12)
„…moc mě překvapil obrázek, jak by to vypadalo bez ledu“ (David, 14)
„Myslela jsem, že na Antarktidě je jenom led a sníh, ale ukázalo se, že tam rostou i nějaké malinkaté rostlinky (lišejníky), to jsem nevěděla.“ (Míša, 12)
„…že některý z tučňáků, co tam žije, se dokáže potopit do hloubky až 300metrů!“ (Natálie, 14)
„…ten tučňák, který mění peří, stojí nehybně třeba 2 týdny a vůbec nejí.“ (Viktorie, 12)
„Nevěděl jsem, že žili tučňáci velcí jako my.“ (Arsík, 13)
„…že tuleň leopardí je agresivní a dorůstá až 3m.“ (Matyáš, 13)
„Dostalo mě, že je tam tak obrovská ozónová anomálie.“ (Honza, 12)
„…že pro odpad, který nejde spálit, lítá vrtulník“. (Alex, 12)
„…že pracují až 16 hodin denně, protože je pořád den.“ (Lucka, 12)
„Překvapilo mě, že cesta na stanici trvá z Čech 4 až 40dní.“ (Linda, 11)
Žáci načerpali nejen nejnovější poznatky o Antarktidě, ale seznámili se i s novým maskotem, plyšovým tučňákem Johanem.
Panu Kaplerovi moc děkujeme, že nás zbavil mnohých předsudků a mýtů o Antarktidě (takže teď už všichni vědí, že jižní polokoule patří tučňákům a ne ledním medvědům) a že nás seznámil s Antarktidou tak, jak ji z atlasu nikdy poznat nemůžeme.
A žertovně na závěr - víte, proč na obrázcích vypadá Antarktida vždycky krásně? Protože když je špatné počasí, tak nikdo nefotí.
Lucie Fulínová (učitelka) a žáci 7. a 8.tříd
ZDROJ FOTO: https://www.facebook.com/polar.sci.muni.cz/
+ Archiv ZŠ


BĚH PRO AFRIKU

Stejně jako loni, tak i tento rok jsme 10. října běželi na podporu škol pro děti v Africe. Každý žák si zvolil svého sponzora, například rodiče nebo kamaráda, a ten za každé uběhnuté kolečko daného žáka dal určitou částku. Letos i naše paní učitelka dala za kolečko každého svého žáka symbolickou jednu korunu. Ale jak se říká, korunka ke korunce…
Většina tříd to měla zařízeno tak, aby šli běhat v hodině tělocviku. Dostali jsme každý své startovní číslo, kam se počítala uběhnutá kolečka. Nejdříve jsme se s panem učitelem Cemanem rozehřáli cvičením na místě a pak už jsme vyrazili. Výhoda, pro nás nesportovce byla ta, že jsme mohli pár koleček i ujít. Osobně jsem to ocenila, ale byli tu i tací jedinci, kteří celkem uběhli více než 40 koleček.
Já osobně jsem zdolala deset koleček, protože chci udělat dobrý skutek pro děti, které musí do školy chodit třeba mnohem víc kilometrů, než tady uběhli naši nejvýkonnější žáci a kteří si pro dobití energie nemohou dopřát něco dobrého na posilnění. A kteří do školy chodí rádi, protože vidí, že vzdělání není všude samozřejmostí.

Kateřina “Dodo” Doudová, Jaroslava Fridrichová


BĚŽÍME PRO AFRIKU

Letos se bude na naší škole konat již 3. ročník Běhu pro Afriku pod záštitou organizace Člověk v tísni. 
KDY? 10. 10. 2018
KDE? školní hřiště
 

Účast je dobrovolná a může běžet celá třída i jednotlivci.

Pravidla běhu jsou stejná jako loni.

Těšíme se, že podobně jako v předchozích dvou letech vybrané peníze pomůžou v Africe na dostavbu školy. Více informací o projektu naleznete na webových stránkách www.skolavafrice.cz


Vítání podzimu

21. 9. 2018 třídy 1. ABCD a 2. A v rámci vyučování přivítaly podzim. Děti si pro tento den vyrobily papírové draky, které během procházky pouštěly a také nakreslily křídou pěkné podzimní obrázky na chodník. V průběhu procházky si s paní učitelkou povídaly o podzimním počasí, ukazovaly si podzimní plody a prohlížely barvy podzimu na stromech a listech.
Dětem se projektový den moc líbil a to i díky pěknému slunečnému počasí.
Mgr. L. Klufová


ŠKOLNÍ VÝLET - BRANŽEŽ

 13. - 15. 6.  2018 - 8.A, 8.B, 8.E (letošní deváťáci)

 Ve středu 13. 6. jsme se ve čtvrt na devět sešli na Zličínském nádraží. Někteří z nás přivedli rodiče, ale víc nás šlo, protože už samozřejmě nejsme malí, sami. Počasí bylo deštivé a pršelo, tak jsme měli bundy a pláštěnky na krosny. Asi čtvrt hodiny jsme čekali a povídali si, o tom, co nás čeká a jak budeme ubytování na chatkách. Vlak nám jel v 8:37. Byl to motoráček a na některé z nás ani nezbylo místo na sezení, ale to bylo celkem jedno, protože jsme stejně jeli jen na Hlavní nádraží. Tam jsme přestoupili na jiný vlak a ten náš vezl až k Mladé Boleslavi. V Kněžmostu jsme vystoupili a měli asi hodinový rozchod. Někteří jsme si šli koupit něco do restaurace, jiní vzali za vděk místním obchodem. Dále jsme opět nastoupili do vlaku, a jeli chvíli dál. Potom jsme vystoupili a šli jsme asi 6 km pěšky, i když se předtím paní učitelka dušovala, že to jsou jen 3. Naštěstí nám cesta s povídáním a v některých případech i se zpíváním, celkem utekla. Dorazili jsme do kempu a hodně z nás hned vyndalo mobily, protože jsme zjistili, že objekt obsahuje to, co nejvíce potěší dnešní dítě - připojení na Wi-Fi.

Rozdělili jsme se do chatek a šli prozkoumávat místo, kde budeme žít příští dva dny. Někteří z nás hráli volejbal, byla, myslím jedna “lehce stresující” soutěž  o poklad a pak jsme měli večeři.

Potom jsme se šli mýt, protože se o sebe staráme a někteří z nás jen z donucení, abychom nebyli za prasátka. Nakonec jsme šli “spát”. Spát píší do uvozovek, jelikož všichni víme, jak to dospívající s večerkami mají.

Druhý den jsme se probudili, tedy my, kteří jsme si nehráli na machry a doopravdy šli spát. Nebo spíše nás budil učitel boucháním na dveře, ale i tak myslím, že buzení proběhlo celkem humánně. Na snídani jsme dostali jídlo, ale kromě jídla i zadání soutěže. Máme udělat sochu s názvem “Blboun Nejapný” z jakéhokoliv materiálu chceme. Většina z nás ihned zavrhla představu našeho nejméně oblíbeného spolužáka na výstavě, a jala se shánět potřebný materiál. A nakonec se nám sešla pěkná výstavka ptáků Dodo (český název tohoto prehistorického opeřence je právě Blboun Nejapný) a ano, i jeden spolužák s kýblem na hlavě a v podprsence byl soutěžní kus.

Abychom si dokázali, že jsme přátelé až na kost, tak jsme se vydali na hrad Kost. Tam jsme absolvovali prohlídku a koupili jsme si tam také nějaké dobroty. Cestou zpátky jsme se stavili na zmrzlině a na vaflích, které nás trošku zdržely.

V kempu jsme měli chvíli volno, a někteří otužilci se i koupali v rybníku.

Poté jsme si, jako správní zálesáci, dělali ohýnek a opékali buřty. Měli jsme test o tom, co jsme viděli na hradě Kost a jeden spolužák, Martin Pospíchal, měl přednášku o jeho velkém zájmu - vlacích a železnici.

Když se setmělo, šli jsme na bojovku ke hřbitovu. Cestou jsme zažili několik “jumpscarů” v podobě učitelů schovaných podél cesty a nakonec jsme se u památníku padlých vojáků I. světové války podepsali na... toaletní papír, který tam zůstal přes noc.

Potom už jsme šli spát.

 Pátek byl den odjezdu. Někteří z nás se šli po snídani koupat a v rámci možností opalovat a někdy po obědě jsme se vydali na zpáteční cestu domů. Šli jsme až k nádraží, někteří si zase zpívali a zbytek dne jsme vlastně strávili ve vlaku, přestupy a čekáním na další spoje.

Mně osobně se výlet moc líbil, byla sranda, dostala jsem i novou přezdívku a výlety zase nakonec pro mě nebyly tak namáhavé, jak jsem si před tím myslela.

Za rok plánuji jet zase. ;)

 

Kateřina “Dodo” Doudová. 9. A

 


Základní škola genpor. Františka Peřiny

Created by © 2011-2018 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek pro školy