Login

2018/2019

Lyžařský výcvik 2019

Třeťáci v Šestajovicích

V předvánočním čase si třídy 3.C a 3.D udělaly výlet do svíčkárny a čokoládovny Rodas v Šestajovicích u Prahy.
Děti si z kvalitní belgické čokolády odlily tabulku, kterou si podle vlastní fantazie ozdobily různými ingrediencemi. Dalším vlastnoručním výrobkem byl čokoládový odlitek, který si namalovaly čokoládovými barvičkami. Vše si nejen zabalily a odnesly, ale i na místě ochutnaly.
Ve svíčkárně se děti dozvěděly, jak se vyrábí a zdobí svíčky. Každý si také vyzkoušel zdobení polevou a krásné, duhové, vlastnoručně ozdobené svíčky si odvezl domů.
V areálu minifarmy se děti potěšily pohledem na Shetlandské poníky, holandské mini kozičky, kvésánské mini ovečky, gottigenská mini prasátka, sovy pálené, bažanty, husy labutí, zdrobnělé slepičky a další zde chovaná zvířátka.
Výlet se nám moc vydařil, a protože je zde k vidění a vyzkoušení spousta dalších zajímavých věcí je možné, že jsme zde nebyli naposledy.

Mgr. L. Odehnalová


Sport na Peřince

Skoro končíme I. pololetí a je čas bilancovat. Byly, jsou a budou sporty, ve kterých jsme vynikali a ve kterých vynikáme. Protože sportovat nás baví!

 Na naší škole je kroužek atletiky, florbalu, basketbalu, teakwonda, taichi, cyklistiky, kam si naši žáci chodí protáhnout tělo celý rok. Během roku se ale zúčastňujeme i soutěží i ve sportech jako jsou aerobik, plavání nebo ping pong, které si ve škole v běžné výuce natrénovat nemůžeme. A přitom zrovna v plavecké soutěži jsme získali 1. místo ve starších žácích na 25m motýlka!  Nejlépe se nám zatím vyvedla účast ve stolním tenise. Starší žáci vyhráli celý turnaj a postoupili do Pražského kola. Tam jsme dokonce postoupili mezi 8 nejlepších týmů Prahy.

Jak je to s našimi dalšími výkony v číslech? Zúčastnili jsme se soutěže v aerobiku na 2. a 5. místě, ve florbalu jsme skončili na 5. a 6. místě. Na soutěži ve skoku vysokém jsme obsadili 4. místo, v minikopané jsme se dostali na 4. a 5. místo.

Že to nejsou zrovna první místa, nás netrápí. Děláme to pro sebe, nezahálíme a už se chystáme se na další soutěže, a to v přehazované a ve šplhu.

TAK NÁM ZASE DRŽTE PALCE.

Mgr. M. Siváková


Narodil se Kristus Pán

Narodil se Kristus Pán

Dne 18.12.2018 se žáci z 1. A,B,D zúčastnili adventního programu Narodil se Kristus Pán.
Pastor pan Žofák dětem převyprávěl vánoční příběh o narození Ježíška v Betlémě, který zpestřil zpěvem vánočních koled, hrou na kytaru a ukázkou adventních symbolů (např. zlato, myrtha, kadidlo). Děti příběh zaujal a aktivně se do něj zapojovaly.
Mgr. L. Klufová


NENÍ VČELA JAKO VČELA

Vzdělávací program pro žáky 1. stupně ZŠ NENÍ VČELA JAKO VČELA

Program je součástí projektu Žahadloví blanokřídlí (Hymenoptera, Aculeata) v oblasti Motola a přilehlého území financovaný Magistrátem hlavního města Prahy

Zúčastněné třídy: 2 .C, 3.A, 3.B, 3.C, 3.D, 3 E, 4.A, 4.B, 4.C, 4.D, 4.E, 5.A, 5.D

Do společenské místnosti naší školy za námi přiletěli dva hraví čmeláci a jejich kamarádi, kteří dětem představili život včel.
Děti se dozvěděly, že není včela jako včela. Naučily se, jak se chovat při setkání s bodavým hmyzem a také jak poskytnout první pomoc při bodnutí. Při ekologicky zaměřené hře nahlédly do vztahů mezi hmyzem, okolní přírodou a činností člověka. Zjistily, proč je důležité včely chránit. Čmeláci se s dětmi rozloučili veselou písničkou.


Poznávací zájezd do Německa

Jednoho listopadového úterý jsme vyrazili na poznávací zájezd do Německa. Představte si, že jsme odjížděli v 5 hodin ráno! Cestou někteří z nás ještě dospávali, jiní se bavili o tom, co nás v příštích pár dnech čeká. Po pěti hodinách cesty jsme konečně dorazili do Berlína.
První věc, kterou jsme v Berlíně podnikli, bylo, že jsme šli k Památníku holocaustu. Ten je složen z velkých kvádrů, mezi nimiž se někteří skoro ztratili, což půbobilo velmi tísnivě. Pak jsme zavítali na berlínské vánoční trhy na náměstí Gendarmanmarkt. Zboží na tomto trhu není zrovna levné, přesto jsme si tam nakoupili ovoce v čokoládě a jiné pochotky. Pak jsme se vydali za dalšími památkami. Cestou k Reichstagu jsme minuli velkolepou Braniborskou bránu. Před vstupem do Říšského sněmu jsme prošli bezpečnostní kontrolou, ale stálo to za to – ze skleněné kopule jsme shlédli celý Berlín z vrchu. Při dlouhé procházce na Alexanderplatz jsme navštívili zbytek Berlínské zdi a „checkpoint Charlie“, což je jeden z nejznámějších hraničních přechodů studené války. Na Alexanderplatz jsme viděli obří televizní věž, která je dominantou Berlína a navštívili další vánoční trhy. Po rychlých nákupech v obchodním centru (nevěřili byste, jak je zajímavé zjišťovat, jestli jinde mají to co u nás) už nás vyzvedl autobus a jeli jsme do hotelu, který se nacházel na okraji Berlína. Všichni jsme rychle usnuli, jak jsme byli unavení.
Druhý den po snídani jsme vyrazili do našeho dalšího cíle, do koncentračního tábora Sachsenhausen. Zde jsme měli německou průvodkyni. V němčině ještě nejsme tak silní, a tak bylo velké štěstí, že nám paní učitelka překládala. Strávili jsme tam celé dopoledne. Místo je to velice tísnivé a silně na nás zapůsobilo. Odjížděli jsme odtamtud docela zaražení, a tak nám snad ani nevadilo, že plánovaná návštěva muzea války v Drážďanech nevyšla, protože muzeum bylo zavřené. Cestou zpátky jsme usilovně vstřebávali dojmy.
Výlet utekl jako voda a my doufáme, že dříve než opustíme naši školu, stihneme nějaký další. Na výletech se totiž člověk pozná s učiteli i spolužáky z jiné stránky a taky je úžasné vidět místa, kudy šly dějiny.

Tereza Procházková, Alice Dvořáková, 9. C


Děti a hvězdy

 

V pátek 30. listopadu se třídy – 3. A, 3. B, 3. C, 3. D, 4. A, 4. B a 4. C se svými učitelkami a asistentkami vypravily do pražského Planetária.

Vyslechli jsme živě komentovanou projekci, užili si pozorování hvězd a atmosféru noční oblohy.

Kromě toho jsme shlédli film Polaris, promítaný na největší ploše v republice - celé kopuli Planetária, která nás doslova obklopila. Podtitul filmu je: „Vesmírná ponorka a tajemství polární noci“. Vypráví příběh dvou kamarádů, kteří se v přírodě nikdy nemohou potkat, ale přesto se v tomto příběhu jejich cesty protnou a stanou se z nich dobří kamarádi. Jejich domovy – póly – jsou od sebe nesmírně vzdálené, ale přesto se jeden druhému podobají. Je na nich totiž věčná zima a den a noc tam trvají půl roku.
Během putování za tajemstvím polární noci postavili naši dva hrdinové nejen ledovou observatoř, ale také vesmírnou ponorku! Zažili jsme s nimi dobrodružství mezi ledovci, stav beztíže a proletěli se prstenci planety Saturn.

Díky lednímu medvědovi Vladimírovi a tučňáku Jamesovi jsme se dozvěděli mnoho zajímavého o polárních oblastech, polárním dnu a noci, Velkém vozu, Polárce, souhvězdí Velké medvědice, planetě Zemi, Marsu a Saturnu, rotaci Země, zemské ose, střídání dne a noci, střídání ročních období, letu do vesmíru i stavu beztíže.

Doufáme, že to není naposledy, co jsme Planetárium navštívili a rádi se někdy zase vrátíme, abychom se dozvěděli zase něco zajímavého.

Mgr. Lucie Odehnalová

 


Už jsme čtenáři!

Už jsme čtenáři!

Protože už umíme číst slabiky a slova, sešli jsme se v listopadu ve společenské místnosti, kde nám paní ředitelka a paní zástupkyně slavnostně předaly slabikáře. Už umíme číst a ze slabikáře se toho naučíme ještě víc.  Mgr. Jana Kalinová, 1.A


Mikuláš u prvňáčků

Nejen ve městě, ale i školou chodili čerti a Mikuláš! Dlouho jsme je čekali, těšili jsme se a trochu i báli, ale stálo to za to. Pozorně jsme naslouchali, co nám Mikuláš říkal, a i ti vzorní slíbili, že se ještě o trochu polepší. Na čerty všichni pokukovali jen opatrně a s respektem, přestože někomu mohli připomínat některé naše deváťáky. Když andělé ještě všem rozdali sladkosti, přestali jsme se bát. A když jsme od andělů navíc dostali všichni diplom, kde bylo napsáno, že už můžeme psát perem, radost byla dokonalá.
Tak zase za rok budeme s čerty účtovat, jak se nám ty sliby povedly!
Čertovské zprávy z 1.A


Peklo- Příbram

Dne 30.11.2018 třídy 1. A a 1. D navštívily město Příbram, kde mohly nahlédnout do samotného pekla, kde čerti hrají mariáš a vaří pekelný guláš. Protože se jednalo o vskutku strašidelnou návštěvu, děti se těšily na pohlazení od anděla a sladký dárek od sv. Mikuláše, za kterým vystoupaly po schodech do nebe. Výlet se všem dětem moc líbil.
Mgr. L. Klufová


OSMÁCI VYHRÁLI ve stolním tenise

OSMÁCI VYHRÁLI ve stolním tenise

Dne 25.10. jsme vyjeli do ZŠ Dědina na soutěž ve stolním tenise. Jako soupeř nám byla vylosována ZŠ Červený vrch a ZŠ Pod Marjánkou.  Po vyrovnaném boji jsme obě školy porazili, shodně 4:3. Dostali jsme se do finále. Tam jsme narazili na ZŠ V. Čáslavské, což je škola s rozšířenou výukou Tv. Měli jsme tudíž obavy. Ale, jsme dobří. Porazili jsme ji 4:1. a celý turnaj jsme vyhráli. A tak jsme dostali příležitost reprezentovat Prahu 6 v Pražském kole, které se koná 11.12. v Brániku. Držte nám palce!! Mgr. M. Siváková


Laboratorní práce

Dne 2. 11. jsme se my, účastníci laboratorních prací, sešli před školou. Šli jsme na zastávku a jeli tramvají k Národnímu divadlu, kde jsme se pěšky vydali k MSŠCH v Křemencové ulici, tam se totiž naše laborky konaly. Nejdříve jsme se usadili v jedné třídě, poté jsme si dali věci do skříněk, rozdělili se do skupinek, a šli jsme do laboratoře, kde si studenti ověřují své poznatky v praxi.
Každou skupinku dostal na starost jeden student, či studentka. Dělali jsme různé pokusy, například tvořili směsi, oddělovali jejich složky, pracovali s chemickým nádobím, filtrovali atd…
Poté jsme měli chvilku přestávku a pak jsme se opět odebrali do laboratorní místnosti.
Tentokrát jsme počítali hmotnostní zlomek a prováděli destilaci.


Kačka “Dodo” Doudová, 9.A


Úžlabinská informatika

Již po třetí jsme jeli až na 2. konec Prahy si zasoutěžit. Soutěž Úžlabinská informatika pořádá SPŠE v Úžlabině v Praze 10. Jako každý rok byla akce výborně připravena a se svačinou!
Do soutěže se přihlásili tito žáci: z osmých tříd – Ondřej Cabrnoch, David Polák a Šimon Kocián a z 9. tříd – Martin Pospíchal, Muhammad Shalabi a Sabina Procházková. Žáci si ověřili svoje znalosti z oblasti textového editoru MS Word a prezentačního programu PowerPoint.
Během soutěžního dne si zahráli na programátory (Arduino), vytvořili hru v Unity. Seznámili se s prostředím školy a jejím zaměřením - připravit do praxe budoucí systémové programátory, správce počítačových sítí a techniky v elektrotechnických firmách.
Ti nejlepší získali hodnotné ceny. Náš žák Chamudi Shalabi se umístil na 3. místě za práci v PowerPointu. Dostal pěkný dárek – Game pad od Logitec. Všichni zúčastnění byli spokojeni, odnesli si USB flash disk (16 GB).
Ing. E. Holubová


Na škole se slavil 12. listopadu Den válečných veteránů

11.listopad, více v České republice znám jako Den českých válečných veteránů 1. světové války, je den, kdy si (podle názvu) připomínáme padlé (či ještě žijící) hrdiny české armády v I. světové válce.
Byli to právě tito vojáci, kteří českým vojskům pomohli ve válce, pomohli obrátit ji v náš prospěch a mnozí za to dostali ta nejprestižnější ocenění. Někdy se i obětovali, aby nám pomohli. Proto tyto duše nesmí být zapomenuty.
Proto si v pondělí 12.listopadu, den po oficiálním dnu veteránů, naše základní škola Generálaporučíka Františka Peřiny připomněla jednoho z mnoha válečných hrdinů, našeho generálaporučíka Františka Peřinu, po kterém je škola pojmenovaná. Deváté třídy měly za úkol vytvořit pro první třídy hodinu plnou her, aktivit, poznání a odměn. Celý den začal rozhlasovým představením významného dne a projekty pro I. stupeň byly prezentovány druhou vyučovací hodinu.
Naše třída 9.B pozvala prvňáky k nám do třídy, kde jsme si nejdříve pustili pohádku Vlčí Válka ze série Pohádky ovčí babičky. Děti vybarvovaly vlčí mák s trikolorou nebo makovou panenku. A následně museli prvňáci prolézt „opičí dráhu“, aby si mohli vyzkoušet bojové nasazení vojáka, včetně sestřelování nepřátelských letadel (což byly papírové siluety na oknech a „sestřelování“ se dělo papírovou koulí.) Na konci hodiny dostali sladkosti, diplom a perníkové vlčí máky, které pro všechny upekla naše spolužačka. Byli jsme trochu nervózní, jak se nám den vydaří, a proto jsme byli moc rádi, že nám prvňáčci odpověděli, že si užili hodinu buď moc či velmi moc.
Ostatní ročníky tohle nedělaly, ale také oslavovaly tím, že pedagogové, žáci i všichni zaměstnanci školy nosili papírové vlčí máky, symbol dne veteránů, který vznikl podle básně Na Flanderských polích od Johna McCraea, vydané v roce 1915.
Čeští váleční veteráni nejen z první světové války jsou kus naší historie. Pokud si je nebudeme připomínat, pomalu zmizí do neznáma, odkud se nevrátí. Proto je důležité, abychom si tyhle hrdiny a jejich úspěchy připomínali, aby nebyly zapomenuty.

Štěpán Kadlec, 9.B

Slavili jsme Den veteránů. Deváťáci paní učitelky Novotné připravili báječný program, který všechny bavil a spoustu jsme se toho dozvěděli.
Děkujeme 1.A


NEMYSLÍŠ, ZAPLATÍŠ – přednáška pro 9.třídy

Dne 8. 11. jsme měli besedu o vězení. Naši školu navštívil bývalý vězeň a vyprávěl nám svůj příběh. Na první pohled bychom pana Viktora určitě nezařadili jako bývalého vězně, ale i přesto ve vězení strávil 6 let za obrovské daňové úniky.

Vyprávěl nám o denním chodu vězení, různá pravidla, prohlídky, a hlavně mluvil o vztazích mezi vězni, co je běžné, jak sám sebe ochránit před šikanou ostatních vězňů. Vyprávění doprovázely zastrašující příběhy z jeho zkušeností (např. že když přišel nový, tak ho spoluvězni během hodiny okradli; o tom, že místo peněz se mezi vězni platí cigaretami; že se koupou jen dvakrát týdně; že se musí svlékat do naha kvůli kontrole; že tam pašují nejen předměty, ale i drogy; o tom, že vás může někdo ohrožovat třeba střepem z okna a nemusí proto mít, žádný důvod…)

 

Sice jsem čekal, že je to ve vězení horší než ve filmu, ale když začal vyprávět, tak jsem nečekal, že je to tam tak strašně špatný, takže se tam rozhodně nechci dostat. (Arthur, 15)

 

Mě hrozně zarazilo celkové chování vězňů a obecně atmosféra ve věznici. Nečekala jsem ani prohlídky po a před návštěvami, které jsou velice důkladné. Myslím si, že je dobře, že jsme to slyšeli a máme představu o místě, kde nechceme skončit. (Miriam, 14)

 

Poselství celé přednášky bylo podle mě takové, že opravdu nikdo do vězení dostat nechce, a taky mi připadá, že vězení se veřejnosti prezentuje velmi zkresleně. Myslím, že to bylo užitečné. (Adam, 14)

 

Myslím si, že je dobré mít takovou přednášku, aby člověk věděl, že do vězení fakt nechce. (Yuriy, 14)

 

A.Kravets, A. Ahmadzai, M. Dohnálková, Y. Tsubera

Autři článku jsou žáci 9.B,

 zkompletovala L. Fulínová (učitelka)


Barokní Prahou – výlet 8.B

Dne 7. listopadu jsme jeli do Prahy na výlet s pí. uč. Novotnou s tématem „baroko“. Viděli jsme krásné barokní památky např : Loretu, Černínský palác, Strahovský klášter atd. Pokaždé když jsme zastavili u nějaké památky, měl někdo ze třídy projekt, a tak jsme si o ní něco pověděli. Na konci výletu jsme si mohli koupit trdelník. Potom jsme šli na tramvaj a jeli jsme ke škole. Cestou nám paní učitelka rozdala papírek se záludnými otázkami a my jsme na ně museli odpovědět! Byl to krásný výlet!

Aneta Vernerová, 8.B
Foto: T. Vyskočil, 8.B


Halloween

31.10.2018 první třídy oslavily svátek Halloweena. Děti přišly do školy v maskách, s vydlabanými dýněmi a halloweenskými pochoutkami.
Během výuky se dozvěděly více o tomto anglosaském svátku, zvycích a tradicích. Vyrobily si papírové dýně a zazpívaly anglicky halloweenské koledy.
Mgr. L. Klufová


Běh pro Afriku

NA ŠKOLU V AFRICE JSME LETOS VYBĚHALI NEUVĚŘITELNÝCH 93. 484,-, ČÍMŽ JSME SE STALI NEJLEPŠÍ ŠKOLOU V REPUBLICE Z TĚCH, KTERÉ V TOMTO ROCE BĚŽELY. MOC DĚKUJEME VŠEM ORGANIZÁTORŮM, BĚŽCŮM A JEJICH SPONZORŮM!!!!! 

Když měla republika 100. narozeniny…

Na naší škole se dne 26. 10. 2018, tedy dva dny před stoletým výročím vzniku republiky, uskutečnil projektový den. Před samotným dnem se konaly nespočetné přípravy, a to v různých podobách. Podíleli se na nich pedagogové i žáci naší školy. Celá naše škola (učebny, chodby i okna) byla vyzdobena vlajkami České republiky z různých materiálů a velikostí. Paní učitelky i učitelé a všechny deváté třídy se několik týdnů dopředu pečlivě připravovali. Také učitelé tělesné výchovy připravili krátkou choreografií pro celý druhý stupeň ve stylu všesokolského sletu.
Samotný den oslav byl zahájen hned ráno, a to nácvikem sestavy, kterou jsme během minulého týdne pečlivě nacvičovali. Naše cesta dále pokračovala ke slavnostnímu zasazení stromu - lípy, při kterém se sešla celá naše škola včetně žáků prvního stupně. Na samotném sázení se podílela paní ředitelka, pan místostarosta, a dokonce se přijel podívat i první československý prezident T. G. Masaryk s jeho ženou Charlottou (v podobě našich žáků deváté třídy). Slavnostní okamžik podtrhovali žáci 1. stupně, kteří mávali papírovými vlajkami, které si k této příležitosti vyrobili. Potom jsme si vyslechli, a také zazpívali státní hymnu.
Pak se cesty žáků rozdělily. 1. stupeň se věnoval oslavám ve třídách a 2. stupeň se vydal po osmnácti stanovištích, která byla rozmístěna v okolí školy i uvnitř. U každého stanoviště jsme měli zadaný úkol z české historie a jako třída jsme se je pokoušeli plnit. Za každé stanoviště jsme dostávali razítka. Jednotlivá stanoviště byla pojata velmi zábavně a každý z nás se něco nového dozvěděl. Celý den byl zakončen slavnostně zakončen „sletem“ na školním hřišti. Každý z nás měl určené své místo a barvu trička tak, aby při nástupu všech vznikla vlajka České republiky. Na vystoupení se přišli podívat děti i paní učitelky prvního stupně a všem se náš výkon líbil.

Tento den si budeme jako škola pamatovat, byly to krásné a nezapomenutelné oslavy.
Naší republice přejeme:
„…nám vydržela.“ (Markéta)
„…byla silná.“ (Adam)
„…aby byla stále demokratická.“ (Tomáš)
„…aby byla pořád hezká.“ (Adéla)
„…aby na nás nikdo neútočil.“ (Vanesa)
„…aby se pořád posouvala vpřed.“ (Honza)
„…abychom tu mohli žít a nemuseli odejít jinam.“ (Míša)

Prostě přejeme naší republice všechno nejlepší na dalších pár set let!

Autorkou článku je Natálie Stránská, 8.B
a žáci 8.B


Čechova stodola

Čechova stodola

25. 10.  jsme jeli na Dýňování a vysvobozování skřítka.
Výlet se vydařil a všem se výrobek z dýně povedl.
Připoměli jsme si tradice Halloweenu.

třída 2.A


Šestajovice - Vánoční čokoládování

19.10. jela třída 2.A do Šestajovic na čokoládování
Dozvěděli jsme se zajímavosti o pěstování kakaových bobů a mnoho dalšího o výrobě a kvalitě čokolády. Ochutnali jsme kvalitní čokoládu a vyrobili si krásné čokoládové srdíčko a čokoládovou mističku.Výlet se nám všem opravdu líbil.


Děti a Antarktida

Děti a Antarktida
Na naší škole o Antarktidě a českém antarktickém výzkumu udělal přednášku ing. Pavel Kapler, Ph.D. z brněnské Masarykovy univerzity, který pracuje jako vedoucí české Mendelovy polární stanice a na Antarktidu se vydal již osmkrát.
V prezentaci nám představil naší českou polární stanici na ostrově Jamese Rosse. Naše stanice pojme pouze 20 vědců, kteří zkoumají antarktickou faunu i flóru, klimatické změny, věnují se geologii i paleontologii, ale testují třeba i funkčnost materiálů vystavených drsným antarktickým podmínkám.
Potěšil nás informací, že český výzkum Antarktidy má ve světě opravdu dobrý zvuk. Věděli jste, že i když Antarktida tzv.„patří všem“, je Česká republika jedním z 29 států, které mají hlasovací právo o otázkách budoucnosti Antarktidy? A že se v červenci 2019 bude v Praze poprvé konat zasedání států Antarktické smlouvy?

Žáci z 2. stupně se dozvěděli také spoustu zajímavostí:

„Zaujalo mě, že Antarktida nemá vlastníka.“ (Viki, 13)
„…a je mnohem větší než Evropa.“ (Vanesa, 13)
„Mně zaujalo, že polárníci nežijí v takových domech jako je vesmírná stanice, ale v docela obyčejných domečkách s kobercem.“ (Naty, 13)
„…že i když tam naměřili -90 ℃, není tam pořád zima, protože naši vědci naměřili +17,8℃.“ (Richard, 12)
„…moc mě překvapil obrázek, jak by to vypadalo bez ledu“ (David, 14)
„Myslela jsem, že na Antarktidě je jenom led a sníh, ale ukázalo se, že tam rostou i nějaké malinkaté rostlinky (lišejníky), to jsem nevěděla.“ (Míša, 12)
„…že některý z tučňáků, co tam žije, se dokáže potopit do hloubky až 300metrů!“ (Natálie, 14)
„…ten tučňák, který mění peří, stojí nehybně třeba 2 týdny a vůbec nejí.“ (Viktorie, 12)
„Nevěděl jsem, že žili tučňáci velcí jako my.“ (Arsík, 13)
„…že tuleň leopardí je agresivní a dorůstá až 3m.“ (Matyáš, 13)
„Dostalo mě, že je tam tak obrovská ozónová anomálie.“ (Honza, 12)
„…že pro odpad, který nejde spálit, lítá vrtulník“. (Alex, 12)
„…že pracují až 16 hodin denně, protože je pořád den.“ (Lucka, 12)
„Překvapilo mě, že cesta na stanici trvá z Čech 4 až 40dní.“ (Linda, 11)
Žáci načerpali nejen nejnovější poznatky o Antarktidě, ale seznámili se i s novým maskotem, plyšovým tučňákem Johanem.
Panu Kaplerovi moc děkujeme, že nás zbavil mnohých předsudků a mýtů o Antarktidě (takže teď už všichni vědí, že jižní polokoule patří tučňákům a ne ledním medvědům) a že nás seznámil s Antarktidou tak, jak ji z atlasu nikdy poznat nemůžeme.
A žertovně na závěr - víte, proč na obrázcích vypadá Antarktida vždycky krásně? Protože když je špatné počasí, tak nikdo nefotí.
Lucie Fulínová (učitelka) a žáci 7. a 8.tříd
ZDROJ FOTO: https://www.facebook.com/polar.sci.muni.cz/
+ Archiv ZŠ


BĚH PRO AFRIKU

Stejně jako loni, tak i tento rok jsme 10. října běželi na podporu škol pro děti v Africe. Každý žák si zvolil svého sponzora, například rodiče nebo kamaráda, a ten za každé uběhnuté kolečko daného žáka dal určitou částku. Letos i naše paní učitelka dala za kolečko každého svého žáka symbolickou jednu korunu. Ale jak se říká, korunka ke korunce…
Většina tříd to měla zařízeno tak, aby šli běhat v hodině tělocviku. Dostali jsme každý své startovní číslo, kam se počítala uběhnutá kolečka. Nejdříve jsme se s panem učitelem Cemanem rozehřáli cvičením na místě a pak už jsme vyrazili. Výhoda, pro nás nesportovce byla ta, že jsme mohli pár koleček i ujít. Osobně jsem to ocenila, ale byli tu i tací jedinci, kteří celkem uběhli více než 40 koleček.
Já osobně jsem zdolala deset koleček, protože chci udělat dobrý skutek pro děti, které musí do školy chodit třeba mnohem víc kilometrů, než tady uběhli naši nejvýkonnější žáci a kteří si pro dobití energie nemohou dopřát něco dobrého na posilnění. A kteří do školy chodí rádi, protože vidí, že vzdělání není všude samozřejmostí.

Kateřina “Dodo” Doudová, Jaroslava Fridrichová


BĚŽÍME PRO AFRIKU

Letos se bude na naší škole konat již 3. ročník Běhu pro Afriku pod záštitou organizace Člověk v tísni. 
KDY? 10. 10. 2018
KDE? školní hřiště
 

Účast je dobrovolná a může běžet celá třída i jednotlivci.

Pravidla běhu jsou stejná jako loni.

Těšíme se, že podobně jako v předchozích dvou letech vybrané peníze pomůžou v Africe na dostavbu školy. Více informací o projektu naleznete na webových stránkách www.skolavafrice.cz


Vítání podzimu

21. 9. 2018 třídy 1. ABCD a 2. A v rámci vyučování přivítaly podzim. Děti si pro tento den vyrobily papírové draky, které během procházky pouštěly a také nakreslily křídou pěkné podzimní obrázky na chodník. V průběhu procházky si s paní učitelkou povídaly o podzimním počasí, ukazovaly si podzimní plody a prohlížely barvy podzimu na stromech a listech.
Dětem se projektový den moc líbil a to i díky pěknému slunečnému počasí.
Mgr. L. Klufová


ŠKOLNÍ VÝLET - BRANŽEŽ

 13. - 15. 6.  2018 - 8.A, 8.B, 8.E (letošní deváťáci)

 Ve středu 13. 6. jsme se ve čtvrt na devět sešli na Zličínském nádraží. Někteří z nás přivedli rodiče, ale víc nás šlo, protože už samozřejmě nejsme malí, sami. Počasí bylo deštivé a pršelo, tak jsme měli bundy a pláštěnky na krosny. Asi čtvrt hodiny jsme čekali a povídali si, o tom, co nás čeká a jak budeme ubytování na chatkách. Vlak nám jel v 8:37. Byl to motoráček a na některé z nás ani nezbylo místo na sezení, ale to bylo celkem jedno, protože jsme stejně jeli jen na Hlavní nádraží. Tam jsme přestoupili na jiný vlak a ten náš vezl až k Mladé Boleslavi. V Kněžmostu jsme vystoupili a měli asi hodinový rozchod. Někteří jsme si šli koupit něco do restaurace, jiní vzali za vděk místním obchodem. Dále jsme opět nastoupili do vlaku, a jeli chvíli dál. Potom jsme vystoupili a šli jsme asi 6 km pěšky, i když se předtím paní učitelka dušovala, že to jsou jen 3. Naštěstí nám cesta s povídáním a v některých případech i se zpíváním, celkem utekla. Dorazili jsme do kempu a hodně z nás hned vyndalo mobily, protože jsme zjistili, že objekt obsahuje to, co nejvíce potěší dnešní dítě - připojení na Wi-Fi.

Rozdělili jsme se do chatek a šli prozkoumávat místo, kde budeme žít příští dva dny. Někteří z nás hráli volejbal, byla, myslím jedna “lehce stresující” soutěž  o poklad a pak jsme měli večeři.

Potom jsme se šli mýt, protože se o sebe staráme a někteří z nás jen z donucení, abychom nebyli za prasátka. Nakonec jsme šli “spát”. Spát píší do uvozovek, jelikož všichni víme, jak to dospívající s večerkami mají.

Druhý den jsme se probudili, tedy my, kteří jsme si nehráli na machry a doopravdy šli spát. Nebo spíše nás budil učitel boucháním na dveře, ale i tak myslím, že buzení proběhlo celkem humánně. Na snídani jsme dostali jídlo, ale kromě jídla i zadání soutěže. Máme udělat sochu s názvem “Blboun Nejapný” z jakéhokoliv materiálu chceme. Většina z nás ihned zavrhla představu našeho nejméně oblíbeného spolužáka na výstavě, a jala se shánět potřebný materiál. A nakonec se nám sešla pěkná výstavka ptáků Dodo (český název tohoto prehistorického opeřence je právě Blboun Nejapný) a ano, i jeden spolužák s kýblem na hlavě a v podprsence byl soutěžní kus.

Abychom si dokázali, že jsme přátelé až na kost, tak jsme se vydali na hrad Kost. Tam jsme absolvovali prohlídku a koupili jsme si tam také nějaké dobroty. Cestou zpátky jsme se stavili na zmrzlině a na vaflích, které nás trošku zdržely.

V kempu jsme měli chvíli volno, a někteří otužilci se i koupali v rybníku.

Poté jsme si, jako správní zálesáci, dělali ohýnek a opékali buřty. Měli jsme test o tom, co jsme viděli na hradě Kost a jeden spolužák, Martin Pospíchal, měl přednášku o jeho velkém zájmu - vlacích a železnici.

Když se setmělo, šli jsme na bojovku ke hřbitovu. Cestou jsme zažili několik “jumpscarů” v podobě učitelů schovaných podél cesty a nakonec jsme se u památníku padlých vojáků I. světové války podepsali na... toaletní papír, který tam zůstal přes noc.

Potom už jsme šli spát.

 Pátek byl den odjezdu. Někteří z nás se šli po snídani koupat a v rámci možností opalovat a někdy po obědě jsme se vydali na zpáteční cestu domů. Šli jsme až k nádraží, někteří si zase zpívali a zbytek dne jsme vlastně strávili ve vlaku, přestupy a čekáním na další spoje.

Mně osobně se výlet moc líbil, byla sranda, dostala jsem i novou přezdívku a výlety zase nakonec pro mě nebyly tak namáhavé, jak jsem si před tím myslela.

Za rok plánuji jet zase. ;)

 

Kateřina “Dodo” Doudová. 9. A

 


Základní škola genpor. Františka Peřiny

Created by © 2011-2018 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek pro školy