Login

2019/2020

Exkurze do Polska – Auswitchz a Krakov

Auswitchz
V listopadu měli někteří žáci 8. a 9. ročníků tu možnost podívat se do Auswitchzu, jednoho z komplexů německých nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů fungujících během druhé světové války v Polsku. Náš dvoudenní výlet byl propojen s prohlídkou nedalekého historického města Krakov.
Už v půl páté ráno na nás čekal autobus v Řepích a pak následovala šestihodinová cesta do Polska. Po příjezdu do Osvětimi v dopoledních hodinách jsme byli rozděleni na dvě skupiny. K osmákům i deváťákům byl přiřazen místní polský průvodce či průvodkyně, kteří podrobně věděli, jak to zde vypadalo a co se tu dělo. Uměli dobře česky, takže jsme jim všechno rozuměli a mohli se na všechno ptát. Ještě před vstupem do areálu nás čekala bezpečnostní kontrola a každý z nás obdržel přehrávací krabičku, ke které byla napojena sluchátka. Když jsme prošli branou bývalého tábora s nápisem „Arbeitmachtfrei“; branou, pod kterou prošlo kolem 2 milionů lidí z bývalého tábora, a ocitli jsme se v prostoru za ostnatými dráty, dříve nabitými elektrickým proudem. Okamžitě nám proběhl mráz po zádech.
Průvodce nás postupně vedl přesně těmi místy, kde před ani ne tak dlouhou dobou trpělo tolik nevinných lidí. Osvětimský koncentrační tábor měl dvě části. V původní části byly cihlové domy (bývalá kasárna) a v nové části tábora již byly jen dřevěné baráky. Nejdříve jsme procházeli mezi cihlovými domy, které sloužily jako vězení, nebo jako tzv. „sauna“ pro příjem nových vězňů. Nyní tu jsou vystaveny fotografie, co tu byly pořízeny, a navíc se v těchto domech nachází různé věci, které vězňům přímo patřily. V jednom z domů byla k vidění například obrovská hromada vlasů, které byly vězňům oholeny a následně byly prodávány například na výrobu koberců a ponožek. Viděli jsme také plechovky, ve kterých se uchovával plyn (Cyklon B), kvůli němuž lidé umírali v plynových komorách. Nechybělo ani obrovské množství bot, které jim byly odebrány. Ke každým botám kdysi patřil člověk, byla jich plná místnost a přitom byl vystaven jen zlomek toho, co se v Osvětimi našlo. Ke všem exponátům jsme dostali vysvětlení. Když jsme procházeli okolo fotografických ukázek obětí, jak vypadali, když zde museli přežívat, vyhublí na kost, nemocní a zanedbaní, každý z nás si sáhl do svědomí, že má být rád za to, co má, a že nežije v době, kdy tohle všechno byla skutečnost.
Po prohlídce první části tábora nás čekal desetiminutový přejezd do tzv. „Březinky“, která byla dříve vesnicí, ale později z ní byla vybudována druhá část tábora-Birkenau. Toto místo jsme poznávali podle často otiskovaných fotografií tratě vlaku, ale my jsme dosud netušili, k jak velkému utrpení zde docházelo. Kapacita tábora byla 100 000 osob, o něco větší než v původním Auswitchzu (30 000). V mužské části tábora v řadě vedle sebe stojí pár dřevěných podlouhlých baráků, které se zachovaly z původních dvou set, a na druhé straně je zachováno 15 cihlových domů pro ženy. Měli jsme příležitost podívat se do jednoho z domů, kde bylo k vidění několik trojpatrových dřevěných paland, na kterých spalo tolik lidí, kolik se vešlo, často bez oblečení. Peřina ani polštář neexistovaly a vězni se často probouzeli s ukousnutým nosem nebo pohlavím kvůli velkému výskytu krys. Takové utrpení si neumíme vůbec představit.
Poté se s námi už průvodce rozloučil a my jsme se šli podívat na zbytek jedné z plynových komor. Viděli jsme pouze pozůstatky po rafinované likvidaci lidí, ale ten pocit tam stát byl opravdu příšerný. Vždyť oni si mysleli, že se jdou jen umýt po dlouhé cestě! Když jsme se vraceli, každému z nás v hlavě probíhalo tisíce myšlenek o tom, za jakých podmínek lidé přežívali a nakonec stejně ve většině případů zemřeli. Byli jsme velmi otřeseni a nestyděli jsme se za slzy. Tohle byl jeden z nejsilnějších zážitků, na který nezapomeneme.

N. Stránská, 9.B

….Po příjezdu do Osvětimi jsem si všiml změny nálady mezi dětmi, kdy srandu a úsměvy vystřídal pocit smutku a zděšení. Jen příchod do tábora, kde nás kontrolovali, mi připomněl hrůzu, kterou museli zažívat lidé, kteří přijížděli a byli zde rozřazováni. Samotné místo a budovy vypadají hezky, ale když jsem si uvědomil, co se zde dělo, přestalo se mi zde líbit. Na hrůzné atmosféře zapracovali hromady věcí sebrané popraveným vězňům, komory smrti a fotky pořízené pár hodin před smrtí obětí. Myslím si, že pobyt v koncentračním táboře musel ovlivnit nejen život vězňů, ale i jejich věznitelů. Smutek, který jsem zde cítil, mě provázel celý den i po opuštění tábora. (Pepa, 8.B )

…..Nejvíce mě ale dostaly fotky vyhublých lidí, kteří do tábora přijeli se sedmdesáti kily a umírali s dvaceti kily. (Viki, 9.C)

…podepsané kufry, oholené vlasy, ze kterých se vyráběly koberce, šaty malých dětí, boty a brýle, které se posílaly do Německa…(Anička, 9. A)

…Mě nejvíc zaujalo, že to tam bylo tak velký…. A ty konkrétní příběhy od lidí, co to zažili, co jsme tam četli v češtině, o tom jak moc ty lidi trápili a ponižovali… (Míša, 8A)

…..Před koncentračním táborem byla na panelech výstava, ve které bývalí vězni popisovali své prožitky a konkrétní okamžik, kdy zvažovali, zdali je jejich osudem vinen bůh nebo člověk….. (Mgr. Fulínová)


Kominíkovo štěstí v Redutě

V úterý 5. 11. se děti z 2. C a 3. A zúčastnily divadelního představení v klubu Reduta na Národní třídě. Představení KOMINÍKOVO ŠTĚSTÍ je česká lidová zpěvohra o lásce a řemeslech, o putování kočovných herců, o magii divadla, radosti a nezdolnému optimismu, ale také o stálém přemáhání bídy. Roztančená inscenace připomíná krásu českých lidových písniček. Představení se nám všem velmi líbilo a těšíme se na další návštěvu našeho oblíbeného divadelního klubu.
Třídy 2. C a 3. A


Halloween

I v tomto školním roce třídy na prvním stupni slavily anglosaský svátek Halloween. Mnohé děti i mnozí učitelé využili příležitost a přišli do školy v úžasných maskách čarodějnic, kostlivců, koček apod. Přinesli si vydlabané dýně a různé halloweenské dobroty, které buď koupili nebo je pro děti maminky vyrobily.

Celé vyučování probíhalo v duchu Halloweenu, kdy se děti dozvěděly více o halloweenských tradicích, zvycích, symbolech, poslechly si a zazpívaly anglické halloweenské písničky a vymalovaly papírové dýně a netopýry.

Všem se tento den moc líbil a děti si odnesly spoustu zážitků i vědomostí.

p.uč. Klufová


Hrátky s podzimem

V týdnu 21.10. - 25.10. si naše třída 5.A tak trochu hrála s podzimem. A proč jsme si hráli? Protože, kdo si hraje nezlobí a naučí se i spoustu nových věcí.
Vyrobili jsme draky z papíru a hned následující den si draci spolu s námi zasoutěžili a zaběhali na hřišti. Ve školní kuchyňce se z nás stali kuchaři a upekli jsme koláče a záviny z ovoce, které sklízíme na našich zahrádkách na podzim. Všichni jsme získali titul MasterChef.
Vydlabali jsme dýně, rozsvítili je, stylově se oblékli a dušičková oslava mohla začít.
Mgr. M. Casková


VODNÍ DŮM

Vodní dům leží v Hulici u Vlašimi. Na společný výlet jsme jeli s třídou 4.E. Naše paní učitelka Lenka Štěpánová nám tento výlet vybrala kvůli tomu, abychom zjistili, proč je pro nás pitná voda tak důležitá. Naší průvodkyní byla paní Martina, která nás vodním domem provedla. Dozvěděli jsem se zajímavé věci. Jedna z informací byla, že člověk za den převážně spotřebuje 106 litrů vody. Navštívili jsem i místnost, kde jsme poznali a viděli, jak to vypadá pod vodou, a dokonce jsem ochutnali i různé vody, které v Praze nenajdeme. Viděli jsme bakterie, které jsou v nepitné vodě. Po prohlídce jsme měli program „Počasí nás neodradí“. Před odjezdem zpět do Prahy jsme si ještě prohlédli vodní dům z venku. Byl to fajn prima výlet.

Anetka Svátková – 5.E


Druháci na Orffohraní

Druháci na Orffohraní

Jedenáct dětí z 2.A se zúčastnilo soutěže: Orffohraní v krásném prostředí Emauzského opatství. Mezi velkou konkurencí pěveckých sborů, většinou z uměleckých škol, jsme se umístili na krásném 4. místě. Atmosféra nebyla soutěžní, ale spíš zábavná a inspirativní. Všechny děti si to moc užily, zazpívaly a zahrály si i všichni dohromady.

Mgr. J. Kalinová


Běh pro Afriku - opět jsme pokořili rekord!!!

 

Jsme potřetí za sebou nejlepší dárci v České republice!

Běh pro Afriku pod záštitou organizace Člověk v tísni se na naší škole stal již tradiční událostí, na kterou se těší děti už od září. Letos jsme běželi 4. října a vystřídalo se nás na obou hřištích (Laudovka nás opět podpořila, děkujeme!) bezmála jeden tisíc. Po nebývalém úspěchu v loňském roce, kdy jsme vyběhali přes 90 tisíc, byla letos pokořena magická hranice a vytvořen další rekord, a to v rámci celé republiky. Díky sponzorům putuje na výstavbu škol v Etiopii a podporu tamního vzdělání neuvěřitelných        

                                                 107.000 korun!

Moc děkujeme všem odhodlaným běžcům, organizátorům a podporovatelům  této sportovně-charitativní akce v čele s paní ředitelkou Jarmilou Pavlišovou a vedením naší školy a v neposlední řadě i Vám – štědrým sponzorům, kteří pomáháte dělat svět lepším. Bez Vás by to nešlo.

Děkujeme a těšíme se opět za rok!

za ZŠ Genpor. Františka Peřiny Jaroslava Kroutilová


Hezký večer, paní Kroutilová,
Děti, Vy i všichni ostatní organizátoři a sponzoři jste opravdu skvělí! Mockrát děkujeme.

Srdečně zdraví 

 

Olga Kučírková

Péče o dárce 

Člověk v tísni, o.p.s., Šafaříkova 24, 120 00 - Praha 2, Česká republika

+420 226 200 439

www.clovekvtisni.cz


Adaptační kurz

Začátkem října vyrazily šesté třídy z naší školy na tzv. adaptační kurz do Želivu u Pelhřimova. Když jsme přijeli, byli jsme ubytováni v hotelu. Měli tam opravdu výborné jídlo. Náš program byl nabitý aktivitami venku i vevnitř. Naše třída 6.A měla instruktora Adama. Ubytování bylo hezké, moc se mi tam líbilo. Všem doporučuji tam zajet.
V. Chvalová, 6. A


Čechova stodola

Dne 14.10.2019 třídy 2.A a 2. D navštívily Čechovu stodolu ve vesničce Buková u Příbrami. Pro děti byla připravena strašidelná stezka odvahy plná bubáků, strašidel, pavouků apod. Děti pomocí úkolů, kdy musí překonat svůj strach, vysvobozovaly pohádkovou bytost. V dílničkách si pak samy vyrobily tématický výrobek, dýni a ježka. I díky krásnému počasí jsme si všichni výlet moc užili.
Mgr. L. Klufová


Dopravní hřiště

Dopravní hřiště


I přes nepřízeň počasí jsme si 16.10. nasadili helmy a vyrazili na dopravní hřiště.
Po krátké teorii jsme nasedli na kola a koloběžky. Cvičili jsme přednosti v jízdě a křižovatky. U značky stop dohlížela paní učitelka, na křižovatce zase paní školitelka.
V zimě nás čeká ještě jedna hodina teorie. Na jaře už budeme trénovat jako o závod, abychom byli úspěšní u závěrečných testů.
Dopoledne na dopravním hřišti jsme si užili a těšíme se na další lekce.  T. Helclová


Naši žáci a 100 let vzniku Generálního štábu Armády České republiky

Generální štáb armády ČR letos oslavil 100 let vzniku. Naše škola byla pozvána na oslavy výročí spojené s ukázkou armádní techniky a výzbroje.
Přímo u Generálního štábu jsme si vyslechli proslovy věnované tomuto výročí společně s válečnými veterány, armádními špičkami a dalšími našimi kamarády ze školy, neboť k tomuto významnému dni přijelo asi sedm našich tříd do Dejvic.
Na žáky tam čekali vojáci převlečeni do uniforem, v maskáčích, psovodi, rota rychlého nasazení s kuklami na hlavě, obrněné transportéry, nemocniční vůz, vozy sloužící k radiolokaci, apod. Naši kluci se ihned postavili na tank, který na náměstí také stál. Vyzkoušeli si i oblek k demontování výbušnin, při této práci vojákům pomáhají také roboti. Hradní stráž zase předváděla práci se zbraní na různé povely a kolem dokola stály stánky s výstavkou dalších zbraní, uniforem, propriet, které slouží výsadkářům, (jako např. tzv. KPZ, světlice, nafukovací člun, konzerva s jídlem, apod.)

V. Halíková z 9.C popsala nejzajímavější momenty ze setkání s Armádou ČR takto:

Poznali nynější, ale i historické zbraně, třeba z doby 2. světové války. Mohli jsme si takové zbraně podržet, také jsme se dozvěděli jejich historii.
Zajímavá podívaná byla sebeobrana proti útoku holýma rukama, nožem i menšími či většími pistolemi. Také jsme se dozvěděli nemálo o autech zvaných jeep, ať už maskovaných nebo i těch historických. Nesmím opomenout ani tanky, které nejsou nic pro klaustrofobiky, protože je tam velmi stísněný prostor. Kdo ale touto fobií netrpí, mohl si v klidu vyzkoušet, jak se asi v takových monstrech vojáci cítili. Ohromil mě velký vůz vedle tanků. Měl sloužit k ošetření, dokonce i případnou operací vojáků, avšak byl příliš vysoký, aby se někdy použil. Měl možná metr nad zemí, takže by byly potíže při vjezdu do kopce. I přes to je perfektně vybaven vším, co je třeba, aby takový voják přežil.
Nejvíce ale žáky zajímal psovod. Nejprve byly ukázány klasické povely, jako jít u nohy, zůstat na místě do zavolání a podobně. Pak měl pes za úkol přeskočit metrovou překážku a prolézt tunelem v naprosté tmě. Dále musel najít ukrytou drogu v zavazadlech nebo u určitého člověka, což se mu podařilo. Také byl ukázán přikázaný útok na figuranta, nejprve šlo o tzv. revír, kdy má pes u člověka zaštěkat. Pak následoval povel DRŽ, pes se zakousl figurantovi do ruky a nepustil, ani když dostal obuškem. Nakonec byl ukázán přeskok hořícím oknem a střelba v okolí psa, čehož se nesměl leknout, a tak se i stalo.

Nakonec se všichni těšili na tzv. vojenský guláš! To byla mňamka, přímo od vojenského kuchaře jsme obdrželi výtečnou porci voňavého, horkého guláše spolu s teplým čajem, sedli jsme si do polní kuchyně v gumovém stanu a chutnali a mlaskali.
Děkujeme za milé pozvání, všichni si výlet moc užili a některé to oslovilo natolik, že dokonce uvažují o připojení se k české armádě.
Našim vojákům přejeme hodně štěstí a mnoho takto pohodových dní!

P. uč. Hellerová

Den GŠ České Armády

Den GŠ České Armády





Žáci druhého stupně naší školy se dne 15.10. 2019 zúčastnili prezentační akce pořádané Českou armádou. Byli pozváni ku příležitosti výročí 100 let založení Generálního štábu Armády České republiky. Před budovou Generálního štábu se děti nejdříve seznámily s fotografickou výstavou popisující historii vzniku naší armády. Poté se žáci spolu s učiteli přesunuli na travnaté plochy v okolí Vítězného náměstí, kde si mohli prohlédnou vojenské terénní vozy, vojenskou ambulanci, boj vojáků zblízka i práci psovodů s vojenskými psy. Akce sklidila u dětí obrovský úspěch.

Mgr. Iveta Paštová


Adaptační kurz

Třída 6.B je na adaptačním kurzu v areálu chaty Trnavka.


Běh pro Afriku

V pátek 4. 10. 2019 se na školním hřišti ZŠ. Genpor. Fr. Peřiny a na hřišti budovy Laudova běželo jako o život. Že by cvičný poplach? Kdepak, to jen doslova proběhl čtvrtý ročník Běhu pro Afriku a naši reportéři z řad deváťáků byli u toho.
Přestože ráno bylo trochu chladnější, s první otužilou skupinou se začalo už v 8 hodin rozcvičkou pod vedením pana uč. Cemana a nebylo už na co čekat. Po odstartování se skupina asi sto žáků rozutekla po oválu dlouhém asi 330 metrů a po prvním kole už každý zapomněl na zimu. Podobně jako loni měli účastníci zpestření v podobě motivační hudby a teplého čaje na místě. Novinkou bylo po konci každého běhu vyhlašování vítězů, kteří sklízeli bouřlivý potlesk a obdiv spolužáků i učitelů, který si užívali ze stupně vítězů. Celkem se na obou hřištích dohromady vystřídalo přes tisíc běžců!
Nejlepším běžcem z „Peřinky“ se stal Denis Vrchota, který dokázal uběhnout 20 kol, neboli 6 660 metrů, za půl hodiny.
Na místě byla jako vždy skvělá atmosféra a bylo vidět, že dětem opravdu záleží na tom, aby uběhli co nejvíce kol, ať už pro svůj osobní pocit, nebo proto, že běželi pro dobrou věc. Za každé uběhnuté kolečko totiž přispěli takzvaní sponzoři (obvykle rodiče, kamarádi nebo učitelé) libovolnou částku, která bude použita na výstavbu speciálních škol v Etiopii, a to prostřednictvím organizace Člověk v tísni, který celou akci zaštiťuje.
Skvělou náladu měli jak závodníci, tak dobrovolníci, kteří pomáhali při zaškrtávání uběhnutých koleček v cíli. Běhu se účastnili rovněž někteří učitelé a tradičně i vedení školy v čele s paní ředitelkou. Pokud neběželi, podporovali žáky fanděním a pomáhali s organizací.
Obrovský respekt patří všem běžcům, zejména těm, kteří běželi až do konce časomíry nebo těm, kteří se kvůli horšímu zdravotnímu stavu zúčastnili akce alespoň jako pěší.
Za organizaci Běhu pro Afriku děkujeme všem učitelům, žákům z 9. A, kteří neúnavně fotili, fandili a pomáhali mladším dětem, a v neposlední řadě patří velké díky vedení školy v čele s paní ředitelkou Jarmilou Pavlišovou za všestrannou podporu akce. Doufáme, že stejně jako loni a předloni budeme nejlepší školou v republice co do výše finančního daru a uběhnutých koleček a už nyní se těšíme na další ročník!
Jakub Cettl, IX. A
pí uč. Jaroslava Kroutilová


ENERGIE - BUDOUCNOST LIDSTVA

Dne 19. 9. 2019 naši školu navštívili odborníci z ČEZ, kteří jezdí po základních školách po celé České republice a přednáší o energii a její budoucnosti.

Na začátku přednášky jsme byli poučeni o energii obecně, například o jejím základním rozdělení, známe tedy energii pohybovou, tepelnou a elektrickou. Dále jsme se dozvěděli, kde na světě je spotřeba energie největší, a to např. ve Skandinávii kvůli chladným podmínkám, také v Austrálii, kde jsou naopak teploty velmi vysoké, a proto tam lidé hojně používají klimatizaci. Avšak na některých místech v Africe elektřinu nemají vůbec a celkově na světě žije 940 milionů lidí bez ní. Z prezentace jsme podle celé řady grafů vyčetli, že v domácnostech se nejvíce energie spotřebuje na topení. V dalším grafu bylo uvedeno, že Česká republika nejvíce energie využívá v průmyslu a energetice. Energetické zdroje se dělí na obnovitelné a neobnovitelné. Věděli jsme sice, že do obnovitelných zdrojů spadá například voda, vítr, sluneční energie a biomasa, ale to, jak je složité vyrobit vodní elektrárnu, jsme netušili. O neobnovitelných zdrojích, tj. uhlí, ropě a zemním plynu, jsme se dozvěděli, že v ČR je jejich zásob velmi málo.

Po dobu přednášky jsme měli možnost odpovídat na různé otázky a za správnou odpověď získat odznáček s logem ČEZ. Také jsme zhlédli krátké filmy o atomu a o výdrži kontejneru s radioaktivním materiálem. O radioaktivitě nás podrobněji informoval další přednášející, který měl připravenou ukázku, jak funguje radiometr, a dozvěděli jsme se, že ve světě se momentálně staví 57 nových jaderných elektráren.

Na konci nás čekala krátká rekapitulace. Přednášející nás upozornili, že v energetice je budoucnost, protože bez ní lidstvo nepřežije. Člověk by měl s energií šetřit, přemýšlet o ní a především kombinovat různé zdroje.

 

Natálie Stránská, IX. B


Koněpruské jeskyně

V pondělí 23. 9. jsme se žáci 4. C a 4. D vydali oslavit první podzimní den do Koněpruských jeskyní. Když jsme vyšli z autobusu, svítilo krásně sluníčko. Nejprve jsme cestou od autobusu viděli zvířata - ovce a kozy. O chvilku později jsme narazili na obchod se suvenýry a občerstvením.

Nakoupili jsme dárečky pro rodiče - kamínky pro štěstí a náhrdelníky a vyrazili jsme do jeskyní. Bylo tam takové vlhko, že na nás občas kapala voda, ale to nám nevadilo, protože jsme se soustředili na obrovské krápníky. Hned na začátku prohlídky jsme zahlídli netopýry. Také jsme viděli krápníky ve tvaru růže, které jsou k vidění jen v této jeskyni. Jiné krápníky byly ve tvaru varhan nebo dokonce lidské ruky. Od průvodce jsme se dozvěděli spoustu zajímavostí. Třeba, že krápníky, které rostou proti sobě a jsou tak blízko, až se spojí, se nazývají sloup a mají název"Věčná touha". Průvodce nám také ukázal kosti živočichů, kteří v jeskyni původně žili. Po prohlídce jsme šli ještě na naleziště zkamenělin a každý z nás si sám našel něco na památku. Výlet se nám všem moc líbil.

                                                                                                                                                                                     Žáci 4. C a 4. D


VÝLET NA BLANÍK

Ve čtvrtek 26. září se děti ze třídy II. C a III. A  vydaly na legendami opředený vrch ve Středočeském kraji, který se nachází na území vísky Louňovice pod Blaníkem. S Blaníkem jsou spojeny pověsti o blanických rytířích, které jsme si také vyprávěli. V těžkých chvílích české historie byl tento vrch symbolem naděje na získání svobody a svébytnosti českého národa.  Cestou na vrchol jsme pozorovali okolní přírodu, poznávali lesní ekosystém, určovali stromy, rostliny, živočichy a také sbírali houby. Prošli jsme si naučnou stezku a plnili úkoly z oblasti environmentální výchovy. Odměnou nám byl krásný výhled z rozhledny, na kterou jsme vystoupali po 107 - mi dřevěných schodech. Naším výletem jsme si připomněli a společně uctili Den české státnosti, který připadá na sobotu 28. září.
Třídy 2.C a 3.A

Vítání podzimu

Dne 23. září 2019 druhé třídy v rámci projektového vyučování vítaly podzim. Charakteristické znaky podzimu si žáci připomněli během vyučování - barvy, počasí, měsíce atd. a pak jsme se společně vydali na procházku do okolí školy.
V rámci procházky děti poznávaly stromy, jejich plody a listy např. kaštan, ořech, jeřabiny a některé si také nasbíraly, pro jejich pozdější využití v hodinách PČ, VV a PRV. Společnost dětem dělali papíroví draci, které si pro tuto příležitost s předstihem samy vyrobily. První podzimní den se vyvedl i díky pěknému slunečnému počasí.
Mgr. Lenka Klufová


Kdo jsem? - Wer bin ich?

Ve hře Wer bin ich jsme s devátými třídami hádali názvy povolání. Deváté třídy se už totiž pomalu připravují na dospělý život s volbou povolání, tudíž naše hodina nám měla rozšířit obzory v německých názvech povolání - der Astronaut, der Koch - kuchař, der Gärtner - zahradník, ale třeba i princezna - die Prinzessin, kominík - der Kaminfeger a kouzelník - der Zauberer.

Tato nevšední hodina žáky velmi pobavila a odvázala. Žáci si poté udělali anketu, jakému povolání by se věnovali reálně.

Vyhrála praktická povolání - nejvíce bylo právníků, učitelů, ekonomů a bankovních úředníků.

pí. uč. M. Hellerová a deváté třídy


Babí léto před Městským úřadem

Naše orientální tanečnice zazářily při svém vystoupení na tradiční podzimní akci, kterou pořádala MČ Prahy 17, s názvem Babí léto. Zazářily skutečně doslova, protože měly zlatá křídla, třpytivé kostýmy a celé odpoledne navíc krásně svítilo sluníčko. Všechny tanečnice se zářivě usmívaly, takže jim určitě diváci odpustili, pokud se některá náhodou zapomněla včas otočit nebo se omylem otočila na jinou stranu. Navíc se spolu s ostatními dětmi účastnily tomboly, takže vyhrály i krásné ceny. Byla to vydařená akce a myslím, že příští rok pro diváky rády zatančí zase.

Mgr. Jana Kalinová


6. B v knihovně


Festival vědy

Dne 4.9.2019 naše třída společně s ostatními devátými ročníky navštívila společnou akci vysokých škol, akademií a fakult s názvem „Festival vědy“. Jedná se o projekt, který se již několikátým rokem provozuje na Vítězném náměstí v Dejvicích. Když jsme se rozdělili do skupin, měli jsme jedinečnou příležitost obejít si většinu stánků zaměřených nejen na přírodovědné a technické obory, ale na stanovištích jsme si mohli vyzkoušet i spoustu praktických činností a nechyběly ani soutěže a kvízy, takže jsme si dokonce procvičili naše znalosti. Každé stanoviště měla na starost jedna ze škol z celé ČR. Od technické, dopravní, biochemické, medicínské přes fakultu tropického zemědělství, až po fakultu přírodních a potravinových zdrojů. Například tam byli na ochutnání jak smažení, tak pražení cvrčci a červi. Na jednom z chemických stanovišť nám studenti předváděli, jak se vyrábí mléčné výrobky bez velkých strojů, v další části jsme měli za úkol poskládat chemické značky prvků přesně tak, jak jdou za sebou v periodické soustavě. Chvílemi jsme si doslova zavařili mozkové buňky. Pro ty, kdo nepatří do skupiny nadšenců chemie, zde byl např. stánek s první pomocí. I zde jsme byli odborně poučeni a následně jsme si mohli zkusit, jak to chodí v praxi. Každý z nás si zde našel stanoviště, které ho zaujalo a něco jsme se přiučili.

Natálie Stránská, IX. B


Základní škola genpor. Františka Peřiny

Created by © 2011-2018 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek pro školy