Sport

Popis náplně kroužků ve školním klubu

Florbal začátečníci
Tento kroužek spadá typologicky do etapy základního tréninku s rozšířením o florbalový kontext. Prvořadým úkolem je celkový harmonický rozvoj osobnosti, upevnění zdraví, podporování přirozeného tělesného a psychického vývoje. Výkon není hlavním záměrem, k němuž se soustřeďuje veškeré tréninkové úsilí, je to perspektivní cíl. Momentálně dosahovaný výkon nelze považovat za jediné kritérium správnosti tréninku, musíme posuzovat celkový stupeň rozvoje v mnohem širším záběru.Držení těla, úroveň obratnosti, pohyblivosti, vytrvalosti a samozřejmě zažití základních tréninkových návyků - ( zahřátí, mobilizace, protažení statické dynamické, hlavní část, herní složka, kompenzace, zklidnění).Vytvořit návyk na pravidelný trénink, vypěstovat a posilovat k němu trvale kladný vztah, tréninkovými nároky zvyšovat celkovou odolnost, rozvíjet kladné morální a volní vlastnosti. V souhrnu zatížení musí mít dostatečný podíl všestrannost, jen tak lze z hlediska potřeby rovnoměrného vývoje kompenzovat vliv specializace, tomu odpovídá velmi široký výběr tréninkových prostředků i střídání prostředí, kde se trénuje. Důraz se klade zvláště na obratnost.Trénink probíhá komplexně s prvky zaměřením na florbalové herní činnosti jednotlivce nejpestřejší formou a cviky aby se děti na trénink těšily a neztráceli zájem ovšem s důrazem na výchovu a sebekoncentraci. Trénink ve specializaci orientovat hlavně na osvojování techniky, jejich správné počáteční ovládnutí. Na první místo nestavíme vysoký výkon, který je výsledkem také kondiční, taktické a psychické připravenosti.Osvojit si základní vědomosti o sportu, tj. především o pravidlech, výstroji a jejím udržování, hygieně a pokud je to třeba, jednoduché základy taktiky.
Mgr.Martin Cerman

Pohybové hry

Vzhledem k velkému množství přístupů neexistuje jednotné vyjádření hry, ani přesné určení její podstaty a celku.

Na základě analýzy nejdůležitějších relevantních pramenů, je možné shrnout znaky hry takto:
- sportovni hra je spontánní pohybová činnost
- spojuje se svobodnou volbou, dobrovolností, libovůlí
- vynucená, resp. přikázaná činnost není hrou
- hra je samoúčelná činnost, má smysl a význam sama o sobě
- uskutečňuje se jen kvůli hře samé
- nemá přesné dosažení nějakých jiných konkrétních cílů a výsledků
- hra by měla dostát zábavy a potěšení, spojuje se s příjemnými prožitky a radostí
- poskytuje uvolnění a osvěžení, působí jako odpočinek

Hra je společenská činnost skupinová vyžaduje minimálně jednoho a více hráčů. Při hodinách sportovních her je snaha o okrajové seznámení s principy zakladního tréninku. Držení těla, úroveň obratnosti, pohyblivosti, vytrvalosti a samozřejmě zažití základních tréninkových jednotek a jejich rozložení - ( zahřátí, mobilizace, protažení statické dynamické, hlavní část, herní složka, kompenzace, zklidnění). Ovšem vše za pomocí využití herní "zábavné" motivační formy. Využití herních forem je komplexní a různorodé a vychází se základů rozvoje přorozených potřeb dětí.
Příklady typů her: seznamovací hry, senzomotorické , pohybové, míčove, kooperační, netradiční, týmové, úpolové atd..
Mgr. Martin Ceman

Futsal

Tento kroužek spadá typologicky do etapy základního tréninku s rozšířením o Futsalový kontext. Prvořadým úkolem je celkový harmonický rozvoj osobnosti, upevnění zdraví, podporování přirozeného tělesného a psychického vývoje. Výkon není hlavním záměrem, k němuž se soustřeďuje veškeré tréninkové úsilí, je to perspektivní cíl. Momentálně dosahovaný výkon nelze považovat za jediné kritérium správnosti tréninku, musíme posuzovat celkový stupeň rozvoje v mnohem širším záběru.Držení těla, úroveň obratnosti, pohyblivosti, vytrvalosti a samozřejmě zažití základních tréninkových návyků - ( zahřátí, mobilizace, protažení statické dynamické, hlavní část, herní složka, kompenzace, zklidnění).Vytvořit návyk na pravidelný trénink, vypěstovat a posilovat k němu trvale kladný vztah, tréninkovými nároky zvyšovat celkovou odolnost, rozvíjet kladné morální a volní vlastnosti. V souhrnu zatížení musí mít dostatečný podíl všestrannost, jen tak lze z hlediska potřeby rovnoměrného vývoje kompenzovat vliv specializace, tomu odpovídá velmi široký výběr tréninkových prostředků i střídání prostředí, kde se trénuje. Důraz se klade zvláště na obratnost. Trénink probíhá komplexně s prvky zaměřením na futsalové herní činnosti jednotlivce Herní činnosti jednotlivce – útočné : Ovládání míče - druhy: futsalový x fotbalový, vedení míče, zpracování a přihrávka míče, střelba, klička, obtočení protihráče , obhození nebo prohození protihráče, uvolnění bez míče, dorážení a tečování míče, vhazování. Osvojit si základní vědomosti o sportu, tj. především o pravidlech, výstroji a jejím udržování, hygieně a pokud je to třeba, jednoduché základy taktiky.
Mgr. Martin Ceman

Stolní tenis - začátečnící

Tento kroužek spadá typologicky do etapy základního tréninku s rozšířením základy stolního tenisu. Moderní technika práce nohou ve stolním tenisu - Práce nohou je srdcem hry. Její význam se projevuje tím, že ze 70% ovlivňuje hru v porovnání s prací ruky a trupu, které mají vliv ze 30%.Stolní tenis patří k nejrychlejším sportům, proto základem všeho je hra o čas.

Cíle práce nohou :realizace co nejrychlejšího pohybu nalezení a zaujmutí nejvhodnější pozice pro zasažení míčku možnost plynulé návaznosti více úderů v optimálním provedení sjednocení rychlosti a koordinace (přenášení váhy)

Úderová technika :pohyb paže (krátký nebo dlouhý švih)rotace míčku (náraz, spodní, vrchní, boční, kombinace)síly úderu (slabá, střední, maximální)charakteru hry (podání, základní bez rotace, útočné, obranné, proti-útočné)místa provedení (nad stolem, u stolu, ve střední a velké vzdálenosti)momentu provedení (po odskoku, stoupající/klesající dráha, ve vrcholu, pod stolem)

Zápasy a turnaje

Kroužek pro děti s názvem Zápasy a turnaje je finálovým grantem a odměnou pro všechny, kteří chtějí poměřit své výkony v příslušné disciplíně či sportovní hře. Týmové Zápasy jsou kolektivní sportovní souboje vedenou formou dle příslušných pravidel v daném sportovním odvětví. Tato forma a způsob prezentace kroužku nese určitou odměnu a pocit uplatnění nově nabitých zkušeností v předchozích "tréninkových hodinách". Je zde možná aplikace herních činností jednotlivce ale i kooperace v týmech, která tím dává samotné hře nový rozměr. Hráči excelující v nadprůměrné výkonnosti při základních pohybových schopnostech mohou spolupracovat s ostatními a díky týmovému rozložení přecházejí ve fázi kombinačního týmového myšlení. Toto spojení vede k možnosti rozvoje všech hráčů na hřišti s důrazem na jejich nedostatky a následné korekce. Díky vysoké motivační úrovní hráči dosahují téměř turnajové koncentrace a aplikace standartních herních činností je doplněna o vlastní kreativitu tvořivost a vlastní individuální herní styl - talent. Talent - množina prvků, kde se v určitém individuálním poměru vytvoří optimální vztah fyzických a psychických předpokladů. Komplex předpokladů k určitému pohybovému výkonu, výkonnosti. Míra talentovanosti - v jaké míře se jedinec blíží k požadavkům, které definují talent v daném sportu. Turnaje v závislosti na rozdělení týmů dle věku, úrovně, pohlavní má kladný dopad i na socializaci daného jedince v skupině proto jsou tyto hodiny u dětí velice oblíbené. Jediná nevýhoda je časová náročnost v rámci denního režimu jednotlivců. Ovšem tato otázka je spíše apelací na rodiče a jejich vztah a názor na pohybový režim vlastních dětí.
Mgr. Martin Ceman

Zápasy a turnaje (florbal)

Tento kroužek spadá typologicky do etapy základního tréninku s rozšířením o florbalový kontext. Prvořadým úkolem je celkový harmonický rozvoj osobnosti, upevnění zdraví, podporování přirozeného tělesného a psychického vývoje. Výkon není hlavním záměrem, k němuž se soustřeďuje veškeré tréninkové úsilí, je to perspektivní cíl. Dalším krokem je vytvořit návyk na pravidelný trénink pomocí základních tréninkových návyků - ( zahřátí, mobilizace, protažení statické dynamické, hlavní část, herní složka, kompenzace, zklidnění).Týmové Zápasy jsou kolektivní sportovní souboje vedenou formou dle příslušných pravidel v daném sportovním odvětví. Tato forma a způsob prezentace kroužku nese určitou odměnu a pocit uplatnění nově nabitých zkušeností v předchozích "tréninkových hodinách". Je zde možná aplikace herních činností jednotlivce ale i kooperace v týmech, která tím dává samotné hře nový rozměr. Hráči excelující v nadprůměrné výkonnosti při základních pohybových schopnostech mohou spolupracovat s ostatními a díky týmovému rozložení přecházejí ve fázi kombinačního týmového myšlení. Toto spojení vede k možnosti rozvoje všech hráčů na hřišti s důrazem na jejich nedostatky a následné korekce. Díky vysoké motivační úrovní hráči dosahují téměř turnajové koncentrace a aplikace standartních herních činností je doplněna o vlastní kreativitu tvořivost a vlastní individuální herní styl - talent. Talent - množina prvků, kde se v určitém individuálním poměru vytvoří optimální vztah fyzických a psychických předpokladů. Komplex předpokladů k určitému pohybovému výkonu, výkonnosti. Míra talentovanosti - v jaké míře se jedinec blíží k požadavkům, které definují talent v daném sportu. Turnaje v závislosti na rozdělení týmů dle věku, úrovně, pohlavní má kladný dopad i na socializaci daného jedince v skupině proto jsou tyto hodiny u dětí velice oblíbené. Jediná nevýhoda je časová náročnost v rámci denního režimu jednotlivců. Ovšem tato otázka je spíše apelací na rodiče a jejich vztah a názor na pohybový režim vlastních dětí.
Herní činnosti jednotlivce – útočné

1.) Dribling
Je základní dovedností hráče, která se uplatňuje při kontaktu hráče s míčkem.
Druhy: hokejový x florbalový
Hokejový – míček je ovládán střídavě forhendovou a bekhendovou stranou čepele hokejky
Florbalový – míček je ovládán pouze forhedovou stranou čepele (florbalová osmička)
Chyby při driblingu: Přílišné oddálení míčku od čepele, které umožní odebrání míčku protihráčem 

2.)Vedení míčku
Je činnost uplatňující se při přesunu hráče s míčkem na jiné místo na hřišti.
Druhy: vedení jednou rukou x oběma rukama; vedení tlačením x tažením x prostřednictvím driblingu
Tažením – hráč má míček vedle těla, hokejku drží šikmo stranou nebo vzad, přiklopenou čepelí k míčku, používá se při obíhání soupeře nebo při pronikání po křídle.
Tlačením – hráč tlačí míček před sebou forhendovou nebo bekhendovou stranou čepele, používá se při rychlém startu nebo úniku, kdy v blízkosti není protihráč.
Driblingem – hokejový, florbalový
Chyby při driblingu: Špatný výběr způsobu vedení míčku, což vede ke zpomalení celé činnosti
Správný nácvik: Prvořadé je vedení míčku driblingem, základem je dribling hokejový Vedení míčku procvičujeme nejprve na místě, později přidáme pohyb. Zpočátku hráči míček sledují očima, poté musí trenér klást důraz na to, aby se hráči učili postupně kontrolovat míček citem v rukou a periferním viděním. Při cvičení driblingu na místě je nutné zařazovat kompenzační cvičení kvůli námaze jedné poloviny těla. Vedení míčku nacvičujeme a zdokonalujeme v nejrůznějších slalomových drahách.

3) Zpracování a přihrávka míčku Je činnost, která umožňuje hráči získat kontrolu nad míčkem. Přihrávání je činnost, při níž hráč usměrňuje míček některému ze svých spoluhráčů tak, aby jej spoluhráč mohl zpracovat. Druhy: přihrávka forhendem x bekhendem; po zemi xvzduchem; ve směru přímém x o mantinel
Způsoby provedení příhrávky:
Po zemi (přímé nebo o mantinel) – provádí se tahem, krátkým přiklepnutím nebo úderem Vzduchem – používá se tehdy, je-li v prostoru možné přihrávky takový počet protihráčů, že by míček, přihrávaný po zemi, nepronikl k určenému spoluhráči (provádí se tahem, nebo přiklepnutím)Přihrávka brankáře (po zemi, nebo skákající o zem). Dobré provedení přihrávky závisí: Na správném uvolnění spoluhráče a jeho schopnosti přijmout míček Na schopnosti dobrého časování odhadu„timing“ a přesnosti přihrávky Na ostatních spoluhráčích, kteří správným uvolněním zaměstnávají protihráče Správný nácvik – posloupnost přihrávky musí být:
1. přihrávka na místě
2. přihrávka na místě a po ní pohyb
3. přihrávka na hráče v pohybu
4. přihrávka v pohybu na hráče v pohybu
Chyby při přihrávce: hráč přijímá přihrávku – nesníží těžiště, nemá hůl na zemi, drží hůl tvrdě a míček netlumí, neuvolňuje se pro přihrávku hráč přihrávající – nesníží těžiště, nemíří na čepel hole spoluhráče, přihrává na obsazeného spoluhráče, přihrává před vlastní branku.

4) Střelba
Je činnost jednotlivce, ve které se hráč snaží tahem, přiklepnutím nebo úderem dopravit míček do soupeřovy branky. Druhy: střela forhendem x bekhendem;střelba tahem x příklepem x golfem
Správný nácvik střelby:
1. zpočátku se zaměřujeme na nácvik pouze střelby tahem
2. začátek nácviku probíhá na místě, doporučujeme cvičit střelbu proti stěně či mantinelu
3. zařazujeme také cvičení na střelbu bekhendem
4. střelbu příklepem nacvičujeme z krátkého nápřahu (10-15cm), po zvládnutí se nápřah zvětšuje Chyby pří střelbě:1. hráč se při střelbě zaklání (nedává váhu do úderu)2. hráč střílí z obráceného postavení nohou „přes nohu“3. špatný úchop hole (ruce jsou blízko sebe)4. po vystřelení hráč nesleduje míček a odražené míčky nedoráží5. nedostatečně pevné uchopení hole v momentě střelby6. dlouhý nápřah (signalizace střelby) výrazně snižuje účinnost7. hráč nesleduje postavení brankáře Střelba tahem (švihem)– je přesná a překvapivá, z hlediska efektivity účinnější než střelba příklepem. Provedení:Forhendovou stranou – pohyb začíná za tělem, míček je pod přiklopenou čepelí blíže k patce. V průběhu pohybu se čepel postupně narovnává a míček přechází přes střed na špičku čepel, důležité je přenesení váhy těla na přední nohu. Přiklopení nebo odklopení čepele vzhledem k míčku řídí směr střely po zemi či nahoru Bekhendovou stranou – ve florbale se používá zřídka jen v bezprostřední blízkosti branky Střelba přiklepnutím– je prudší, ale méně přesná než střelba tahem. Provedení:Forhendovou stranou – začíná oddálením čepele od míčku, zrychleným pohybem se udeří do míčkuv místech mezi patkou a špičkou čepele Bekhendovou stranou – zde existují dva způsoby postavení čepele vzhledem k míčku. Při prvním je čepel v okamžiku kontaktu s míčkem postavena kolmo k zemí či odklopena od míčku a při druhém způsobu je čepel v okamžiku kontaktu s míčkem přiklopena k míčku.

5) Uvolnění s míčkem
Je útočná činnost, kterou získává hráč výhodnější postavení pro další činnost, přihrávku či střelbu. Obehráním protihráče dosahuje pro své mužstvo číselné převahy. Druhy provedení: uvolnění prostřednictvím kličky x obtočením protihráče x prostřednictvím obhození či prohození protihráče
Chyby při uvolnění:
1. špatně načasované zahájení uvolnění – hráč provede uvolnění příliš blízko nebo naopak daleko od protihráče
2. stálé sledování míčku zrakem – hráč pak nesleduje bránícího hráče
3. hráč provádí uvolnění v malé rychlosti nebo ve stoje Klička– klička na forhendovou nebo bekhendovou stranu provedená těsně před protihráčem, hráč si míček kryje proti protihráči tělem
Obtočení protihráče– pokrytí míčku svým tělem, hráč obtáčí protihráče na jeho úrovni, je k němu postavem bokem nebo zády, aby si kryl míček Obhození nebo prohození protihráče– využívá se v případě, že hráč má za protihráčem volný prostor, kam by mohl nasměrovat míček, prohodit nebo obhodit protihráče můžeme buď přímo do prostoru, nebo o mantinel.
Mgr. Martin Ceman

Login
LOGIN
Základní škola genpor. Františka Peřiny

Created by © 2011 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek pro školy