Login

2018/2019

Čokoládování v Šestajovicích

Dne 9.5.2019 třídy 1.A a 1.D navštívily výrobnu belgické čokolády Rodas v Šestajovicích u Prahy. Děti si nejprve vyrobily svoji vlastní originální čokoládu ochucenou z pestrého výběru ingrediencí-oříšky, mandle, pistácie, kokos, sušené jahody, banány. Potom dostaly bílá čokoládová srdíčka a ty si podle sebe vymalovaly barevnou čokoládou. Čokoláda neobsahuje mouku, škrob ani palmový olej a proto ji mohou konzumovat i lidé s bezlepkovou dietou. Na závěr děti dostaly čokoládová lízátka a prohlédli si minizoo-hospodářská zvířata. Sladký výlet si děti moc užily a kdo vydržel, přivezl si domů i dárky pro své nejbližší.
Mgr. Klufová


Královské Polsko

L.P. XXIV.IV.MMXXIX se vydala početná družina z Čech do starobylého města Krakova na řece Visle, místa rezidence polských králů……..Družina čítala vybrané žáky III. – VII. tříd se svým pedagogickým doprovodem. Putování po polských vojvodstvích trvalo tři dny a bylo plné nevšedních zážitků.
Den první – město Krakov aneb Trocha historie nikoho nezabije
Podle pověsti má město Krakov jméno po svém zakladateli, bájném knížeti Krakovi. Udatný kníže zabil draka, který ze sluje pod hradem ohrožoval místní obyvatelstvo chrlením ohně.
A právě u dračí sluje a u draka chrlícího oheň začala naše procházka historickým centrem města. Vystoupali jsme na hrad Wawel, který se staletí tyčí nad řekou Vislou. Následovala prohlídka katedrály, místa korunovace polských králů. Kanovnickou ulicí jsme došli na Rynek Glowny, hlavní náměstí Krakova. Uprostřed stojí již od 13.století tržnice Sukiennica. Dříve se tu prodávalo sukno z Flander, dnes je místem prodeje suvenýrů. A tak jsme nakupovali a nakupovali…..
Prohlídku města jsme zakončili v židovské čtvrti Kazimierz, kde nacisté zřídili během 2.sv. války ghetto pro Židy. Na Náměstí hrdinů ghetta je nyní unikátní památník vytvořený z bronzových židlí. Ty symbolizují tragédii Židů a fakt, že po nich zůstaly právě jen ony prázdné židle.
Den druhý – Bizoní farma v Pszczyni aneb Cesta z města
V Zahradě zubrů, která se rozkládá na ploše 10 hektarů, jsme se setkali tváří v tvář s tímto majestátním pánem divočiny, který spolu s další zvěří na farmě připomíná, jak žily polské, ale i naše lesy před staletími. Měli jsme štěstí, zubři právě svačili, a tak jsme je mohli pozorovat z bezprostřední blízkosti.
Energylandia aneb Přijela pouť
Tentokrát jsme přijeli za poutí my, a sice do největšího zábavního parku v Polsku s moderními atrakcemi, včetně nejrychlejší ( 142 km/h) a nejvyšší (77 m) horské dráhy v Evropě. A tak jsme se vozili, točili, houpali, to vše i hlavou dolů, mlsali….zkrátka…. užívali si MEGA zábavy, neboť nejenom učením živ je žák.
Den třetí – Bolt Tower aneb Ocelové město
V bývalém areálu Vítkovických železáren jsme měli pocit, že jsme se ocitli v nějakém scifi románu od Julesa Vernea. Dozvěděli jsme se, jak se vyrábí ocel, ale také velmi zajímavou historii železáren. Vzhůru do oblak, do výšky 77,7 metrů, jsme vystoupali na Bolt Tower ,,šroubovou věž,, .Ta je nejvyšším bodem ve městě a je z ní nádherný rozhled do kraje. A tak jsme se přesvědčili, že černá Ostrava skrývá v sobě kouzlo počátků průmyslové revoluce a um našich předků.
Velký svět techniky aneb Škola hrou
Jan Amos Komenský by z nás měl radost. Přišli jsme na kloub fungování města nebo lidského těla, strojem času jsme se proletěli do pravěku k mamutům, pochopili jsme, co je vlastně bouřka nebo duha. A pak prý, že učení je mučení. Omyl, ve Světě techniky je to velká zábava. Na závěr naší cesty jsme zhlédli film Oceány ve 3D kvalitě, kde jsme se podívali na pestrobarevný život pod mořskou hladinou.
Co říci závěrem? Chtěli bychom poděkovat všem, kteří nám tuto cestu umožnili. Zjistili jsme, že Polsko bývá neprávem opomíjené, co se týče turistiky z naší strany. Prohloubili jsme si všeobecné znalosti o této zemi, tím také vzrůstá ochota tento stát v budoucnu navštívit a více ho poznat.
A tak nezbývá než říci - Do widzenia Polsko………….
Mgr. Marie Casková


Projektový den

Dne 24. 4. 2019 se žáci 2. stupně zúčastnili projektového dne. Učitelé s pomocí žáků devátých ročníků připravili bohatý a zábavný program. Děti obcházely chalupy, které si samy vybraly v předchozích dnech. Chalup bylo celkem 21, takže děti měly široký výběr. Stanoviště měla různá pojmenování:
1. Na začátku (slepování chaloupek)
2. Chalupa ovčí babičky (poznávání měst a osobností)
3. U nás doma (výroba květiny z papíru)
4. Poklad naší Barborky (výroba rozety)
5. Dnes bez učebnic (poznávání přírody)
6. U nás – U dobré vody (ochutnávání minerálních vod)
7. Každý chvilku tahá pilku (výroba dřevěné Hrdličky divoké)
8. Křížem krážem (slangové výrazy)
9. Houska nebo rohlík (pečení housek a rohlíků)
10. Pražákům těm je ,,nej…´´ (dokument o Praze)
11. Cestovní kancelář (vyplňování cestovních formulářů)
12. U Hynka a Jarmily na Mácháči (film o Máchově jezeře)
13. Vstup volný (poznávání České republiky)
14. I odpad může zdobit (výroba ozdob z plastu)
15. U Rožmberků (výroba kaprů)
16. Vítáme vás ,, hu nás“ (pečení koláčů)
17. Když znáš nej, je ti hej! (informace o České republice)
18. Čechy jsou cool (práce na počítači)
19. V novém městě na Socháňce (biatlon- závod na běžkách)
20. Střelnice (biatlon-házení na terče)
21. Lanové centrum (zdolání lanové dráhy)
Věděli jsme, že projektový den bude nabitý různými aktivitami, a tak jsme si dali vydatnou snídani, abychom měli dost energie na přemýšlení i sportovní aktivity.První stanoviště, které nás zlákalo, bylo stanoviště paní učitelky Krejčové s pracovitými pomocníky. Do této chalupy jsme vstoupili zcela zdarma a snažili jsme se rozpomenout na naše vědomosti o České republice. Nejdříve jsme se vzájemně seznámili při sestrojování obrysu mapy ČR pomocí dřívek, kamínků a krystalků, poté jsme se rozdělili do skupin a věnovali se různým aktivitám, např. jsme třídili odpad, nebo určovali, které jídlo je zdravé a které ne. Jedním z úkolů také bylo pustit se do pátrání po naší škole a vyhledat informace na nástěnkách, které zdobí chodby školy.
Po návštěvě první chalupy, jsme se chtěli trochu protáhnout, a tak jsme šli na hřiště, kde nás čekala hned tři stanoviště. Začali jsme v lanovém centru u pana učitele Cemana, kde jsme měli za úkol zdolat lanovou dráhu, což nebylo vůbec snadné. Nejdříve jsme se museli vydrápat na strom a poté se po lanech dostat na konec dráhy. Čekal nás biatlon. Jenže u paní učitelky Dětinské jsme tolik síly nepotřebovali, tam se hodila schopnost spolupráce, všichni jsme měli táhnout za jeden provaz, ale pouze obrazně. Ve skutečnosti jsme se měli všichni pohybovat po dvou stejných deskách (lyžích), které jsme posunovali pomocí provazů. Když jsme skončili, přesunuli jsme se k paní učitelce Sivákové. Tam, jak už název (Střelnice) napovídá, bylo cílem míčky a raketami sestřelit cíl v podobě lahví a plechovek. Jak už to při biatlonu bývá, kdo srazil rám a minul tak cíl, musel si zaběhnout trestné kolečko na hřišti, naštěstí ne na lyžích.
Při sportu nám trochu vyhládlo, a tak jsme si vybrali chalupu pana učitele Maxanta „Rohlík nebo houska“ a tam jsme se posilnili. Nejdříve jsme zadělali těsto na pečení a nechali ho kynout. Kamarádi z předchozí skupiny zadělali těsto pro nás, těsto už pěkně vykynulo na samý okraj mísy, a tak jsme se pustili do výroby rohlíků a housek. Nejdříve jsme udělali malé bochánky, poté jsme válečkem vyváleli placku a pan učitel nám vysvětlil, jak placku zavinout, aby vznikl rohlík. Kdo chtěl, rozdělil si bochánek na tři části, které zavinul do houstičky. Rohlíky i houstičky jsme posypali mákem a dali péct. Za pár minut jsme vyndali plech se zlatavými houstičkami, na kterých si pochutnávala celá škola, jelikož pekaři pomocníci roznášeli po škole ochutnávky do ostatních chalup.
Poslední chalupa, která nás zlákala k návštěvě, byla „Křížem krážem“ u paní učitelky Fridrichové. I zde byly pracovité pomocnice. Úvod si vzala na starost paní učitelka, která nám vysvětlila, co jsou to slangové výrazy, a uvedli jsme si pár příkladů. Poté jsme se rozdělili do tří skupin a pomocnice nám kladly otázky v podobě slangových výrazů, my jsme hádali, co který výraz znamená a dost jsme u toho nasmáli. Úplně na závěr jsme dostali od paní učitelky poslední úkol, a to vymyslet pět slangových výrazů, které na hodině ještě nezazněly.

Tento den máme moc rádi, po celé škole panuje všeobecné veselí. Nejen proto, že se neučíme a sem tam jsme odměňováni sladkostmi za dobré výkony, ale proto, že se dozvídáme nové informace a především si sami můžeme naplánovat den a sejít se a poznat se s kamarády z jiných tříd.

Tiskové středisko: Adéla Škábová a Nina Babjáková 9. A, Samuel Žofák 9.B a Mgr. Michaela Šulová



Den Země - zasadili jsme strom

V úterý 23. dubna zpestřilo naše odpolední vyučování hlášení, aby se všichni žáci i učitelé sešli na školním hřišti. Že by cvičný poplach? Kdepak. Na hřišti nás čekala paní starostka spolu s paní ředitelkou a vedením školy a vítali nás trochu netradičně – s rýčem v rukou. A sázelo se… ale nebojte se, nešlo o žádný hazard, sázel se jinan dvoulaločný, dar od paní starostky naší škole. Rýč postupně koloval rukama žáků a učitelů, také pan školník si přisadil. Tímto symbolickým gestem jsme společně oslavili Den Země, který vyvrcholil o den později projektovým vyučováním, letos zaměřeným na ,,Čechy krásné, Čechy mé“. Děkujeme paní starostce a všem zúčastněným a stromku přejeme zdravou půdu, vláhu a ohleduplné obdivovatele.

Jinan dvoulaločný - strom dlouhověkých a moudrých

Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba), zvaný také ginkgo biloba, je dvoudomý opadavý strom. Je jediným druhem rodu jinan z monotypické čeledě jinanovitých. Jinan je statný strom s kuželovitou až rozkladitou korunou, který dorůstá do výšky 30 až 40 metrů. Je to dlouhověký strom, nejstarší doložený jinan je starý okolo 4700 let a roste v Číně. Kůra kmene je šedá, ve stáří široce brázditá. Roste poměrně pomalu, asi 30 cm za rok. Snese i mrazy přes -20 °C.
Jestliže je vysazen samičí a samčí strom blízko sebe, na podzim se objeví semena s vůní připomínající žluklé máslo. Potíž je v tom, že pohlaví stromu lze bezpečně určit až po několika desetiletích, kdy jinan poprvé kvete.
V čínské tradiční medicíně je jinan používán po tisíce let k léčbě astmatu, zažívacích potíží, kašle, rozšiřuje cévy, a to zvláště v hlavě, proto je vynikajícím prostředkem proti náhlým příhodám mozkovým či infarktu myokardu. Ginkgo biloba je výborným přírodním prostředkem na odsunutí projevů stárnutí.





Strašidelná Praha

Ve středu 24. 4. jsme se v rámci Dne Země připojili do celoškolního projektového dne Čechy krásné, Čechy mé procházkou s profesionální průvodkyní . Naše třídy 1.C a 2.A si tentokrát vybraly projekt STRAŠIDELNÁ PRAHA. Společně jsme se sešli u Prašné brány a vydali jsme se přes Ovocný trh, Ungelt a kostel sv. Jakuba na Staroměstské náměstí. Pozorně a se zájmem jsme poslouchali pražské legendy, ve kterých nechyběl Turek z Ungeltu, Golem ani kat Mydlář. Na Ovocném trhu jsme viděli žebravého kostlivce, dále pak ruku zloděje od Jakuba a mnoho dalšího. Při našem netradičním napínavém putování jsme poznali památky a krásy Starého Města pražského.
Třídy 1.C a 2.A


Opět první!!!

Dobrý den paní Fridrichová,

chtěla bych jménem Člověka v tísni ještě jednou moc poděkovat všem, kteří se 
podíleli na organizaci a realizaci loňského Běhu pro Afriku na Vaší škole. 
Moc si vážíme všech organizátorů, běžců, i sponzorů, kteří Běh podpořili. 


Děkujeme za krásnou spolupráci, díky níž se vybralo skvělých 93.484,- Kč, 
což byl největší výtěžek ze všech škol! 

Běhy se v loňském roce konaly na čtrnácti školách napříč celou Českou 
republikou. Celkem se uběhlo 4 217 km a díky nadšení všech zúčastněných jsme 
na podporu vzdělávání v Africe získali celkem 351 944 Kč. 


Díky příspěvkům do sbírky Postavme školu v Africe bylo v minulém roce 
úspěšně postaveno a školám předáno 8 speciálně pedagogických tříd v 
oblastech Gedeo a Hadiya na jihu Etiopie, kde pracujeme. Tyto třídy byly 
vybaveny nábytkem a učebními pomůckami pro speciální pedagogiku. Také bylo 
vybráno 78 učitelů, kteří byli v září loňského roku proškoleni v používání  
speciálních pomůcek a vybavení těchto nových tříd. 

Další dvě třídy už jsou téměř hotové a co nevidět se v nich začnou učit 
děti, které to v klasických etiopských školách nemají jednoduché. Tyto třídy 
budou školám předány na konci března. Ráda potom zašlu více informací a také 
fotografií ze slavnostního předávání. 

  

Možná už jste viděli na našem webu(http://www.skolavafrice.cz), že jsme se 
během loňského roku rozhodli zlepšovat podmínky školákům nejen v Etiopii, 
ale i v Zambii a Angole, kde také dlouhodobě působíme. 

V Zambii jsme se zaměřili na zlepšení podmínek tří základních škol v okrsku 
Ndoka, které v současné době navštěvuje 1 454 žáků. Školy jsou postavené z 
málo kvalitních materiálů, nemají dostatečný počet toalet a dětem chybí 
školní pomůcky a nábytek. 

Díky sbírce Postavme školu v Africe stavíme na základní škole Nangumba dvě 
nové třídy, kabinet pro učitele a také 4 latríny s místem na mytí rukou.  
Školu poté vymalujeme a vybavíme školními tabulemi, novým nábytkem a 
odpadkovými koši. Tato škola má přibližně 500 žáků, ale jen 5 třídŠkoly Namatindi a Ndoka jsme vymalovali, několik tříd vybavili nábytkem. 
Také se zkrášlovalo prostředí škol, na kterém se podíleli sami žáci 
vysazováním květinových zahrádek nebo zdobením stěn svými malbami. 
AC  

Vzdělávání se snažíme podpořit také v Angole. Provincie Huambo a Bié ve 
středu země patří k regionům, které jsou nejvíce postižené občanskými 
válkami a chudobou. Proto v rámci sbírky Postavme školu v Africe věnujeme 
pozornost vzdělávání obyvatel právě v těch oblastech. 

Těším se na letošní spolupráci a přeji Vám, dětem i ostatním učitelům pěkné 
jarní dny! 

  

Olga Kučírková 

Péče o dárce 


Člověk v tísni, o.p.s., Šafaříkova 24, 120 00 - Praha 2, Česká republika 

+420 739 320 770 

www.clovekvtisni.cz(http://www.clovekvtisni.cz/


Krásky na Dunaji

V rámci projektu poznávání různých kultur a etnik se někteří žáci čtvrtého, pátého a šestého ročníku vydali na třídenní cestu, během níž navštívili známá místa na jižní Moravě
a krásky na Dunaji -   Bratislavu a Budapešť.

První den jsme se cestou na Slovensko zastavili v Dolních Věstonicích, malebné vesnici ležící na úpatí Pavlovských vrchů a na břehu Novomlýnských nádrží, kde jsme navštívili archeologickou expozici Věk lovců a mamutů. Děti si mohly prohlédnout kostěné i kamenné předměty, umělecky zpracované plastiky a získat informace o jednotlivých fázích vědeckých výzkumů. Seznámily se s aktuálními poznatky o vývoji člověka, viděly ukázku rekonstrukce paleolitického obydlí a rekonstrukci hrobů tří mladých jedinců. Z ilustrací Pavla Dvorského si mohly udělat představu o každodenním životě v tehdejším sídlišti lovců. Po procházce Pavlovskými vrchy jsme se vydali autobusem na cestu do Bratislavy.

Druhý den jsme zamířili do hlavního města Maďarska Budapešti. Dopoledne jsme navštívili tradiční maďarskou tržnici s místními specialitami. Poté jsme se vydali po Vaciho třídě k nejvýznamnější duchovní stavbě Maďarska bazilice sv. Štěpána, která se nachází nedaleko budovy Parlamentu. Děti si prohlédly sochy, obrazy a malby na sklo od významných maďarských umělců, které zobrazují národní světce a církevní hodnostáře. V kapli se také nachází vzácná relikvie, nabalzamovaná pravá ruka prvního maďarského krále Štěpána, později prohlášeného za svatého. Odpoledne jsme zamířili na Gellértův vrch, ze kterého je nádherný pohled na celou metropoli. Vrch je pojmenován po biskupu Gellértovi, jehož prý odtud v roce 1046 svrhli do Dunaje. Po prohlídce citadely jsme zamířili do Matyášova chrámu v hradní čtvrti. Pro Maďary je stejně významný jako pro nás Chrám sv. Víta. Viděli jsme bohatě zdobený interiér, nádherný oltář a sarkofág krále Bély III. a jeho manželky.

Třetí den jsme věnovali prohlídce Bratislavy. Během okružní jízdy jsme přejeli pět bratislavských mostů. Nejvíce nás zaujal Nový most s vyhlídkovou věží. Mohli jsme si jej také prohlédnout z Bratislavského hradu, sídla prezidenta. Prošli jsme se také kolem nejpozoruhodnější stavby města, budovy Slovenského rozhlasu, která má tvar obrácené pyramidy. Naše výprava se pak rozdělila na dvě části. Jedna navštívila výrobní prostory VW
a druhá zamířila na bio farmu.

Plní dojmů jsme se ve večerních hodinách vrátili zpět do Prahy.


Rakousko

Krásy Solnohradských jezer
Krásy Solnohradských jezer je název výletu, na který se v první polovině dubna vydali vybraní žáci třetích a čtvrtých tříd s pedagogickým doprovodem.
První zastávka našeho třídenního výletu byla v dobrovolnické farmě Gut Aiderbichl uprostřed nádherné přírody. Žije zde více než 1000 zachráněných zvířat. Byli jsme překvapeni, že některá zvířátka procházela farmou volně, naštěstí byla všechna velmi přátelská a děti z nich byly nadšené. I když jsme se s farmou loučili neradi, na programu jsme tento den ještě měli historický Salcburk s plavbou po řece Salzach. Při procházce městem jsme obdivovali krásnou architekturu historického centra města a řadu významných budov, například Mozartův rodný dům.
I když aprílové počasí si s námi první den trochu pohrálo, měli jsme obrovské štěstí a rakouskými horami nás další den provázelo sluníčko. Po snídani jsme vyrazili do romantického Hallstattu. Jízda pozemní lanovkou Salzbergbahn do horní stanice Hallstätter Hochtal v nadmořské výšce 838 m a Hallstattský Skywalk, což je plovoucí vyhlídková plošina s nádherným výhledem na středověký Hallstatt, všechny doslova ohromily. Při procházce překrásnou alpskou přírodou jsme obdivovali kvetoucí „koberce“ bledulí.
Děti byly nadšené a to ještě netušily, že hlavní atrakce je odpoledne teprve čeká - návštěva solných dolů v německém Berchtesgadenu. Jízda podzemním vláčkem, skluzavka z klád, plavba po podzemním jezeře… Zážitků bylo tolik, že si nikdo ani neuvědomil, že se s pomocí interaktivní výstavy vlastně učí o vzniku a historii solných ložisek a dolů, o zpracování soli a její přeměně na podobu, kterou jsme zvyklí používat v našem každodenním životě.
Bohužel náš výlet se třetím dnem nachýlil ke konci. S Rakouskem jsme se rozloučili procházkou po břehu jezera Wolfgangsee v malebném S. Gilgenu a unavení, ale plní zážitků, jsme se vydali na cestu domů.
Výlet se vydařil na jedničku. Do Prahy se děti vrátily s novou chutí k učení se cizím jazykům, aby si příště s prodavači v místních obchůdcích a případně i s japonskými turisty, které u jezera potkaly, po popovídaly přeci jen lépe. A i když občas budil náš zájezd relativně malých dětí v cizině pozornost, všichni žáci dokázali, že náročnou cestu a výlet zvládnou a je možné se na ně spolehnout. A kromě cestovatelských zážitků mají děti i nové kamarády z ostatních tříd, protože na tomhle výletě byli všichni jedna velká prima parta.

Mgr. Lucie Odehnalová



Bavorská pohádka

Bavorská pohádka aneb pohádka moderní doby s nádechem minulého
Byly nebyly páté, šesté a sedmé třídy, které se za devatero řepskými horami a devatero řekami sešly v neděli 14.4.,neboť se rozhodly, že se vydají do světa. Tak bychom možná mohli započít pohádku o vskutku pohádkovém zájezdu, který ovšem začal drobátko nepohádkovým vstávání, poněvadž sraz byl již ve 4:45. Tuto hodinu cesta do Legolandu v Německu vyžadovala s ohledem na to, aby si děti tento zábavní park mohly do sytosti užít. Všichni účastníci dorazili včas a náš zájezdový autobus s výpravou malých i větších cestovatelů mohl opustit matičku měst.
Cesta utekla vcelku rychle a my jsme dorazili do Legolandu nedlouho po otevření jeho bran. Legoland je zábavní park, který se pyšní velkým množstvím zábavních atrakcí a různých staveb (od architektonických skvostů hlavních evropských měst až po pohádkové i filmové postavičky) to vše stylově vycházející ze stavebnic Lego. Domnívám se, že není možné zcela popsat, co vše se v tomto ohromném zábavním parku nachází. Tři slova jsou zcela vystihující a těmi jsou všudypřítomná dětská radost z množství a nabídky všeho, co je malým, menším i těm větším nabízeno k prožití i k vidění. I děti naší školy byly, soudě dle šťastných obličejů, spokojeny. Celý den v hravé atmosféře utekl svižným tempem a naše výprava se vydala směr Mnichov k místu našeho ubytování.
Druhý den se nesl ve znamení kultura v podobě zámků a okouzlující příroda. Jeden z hlavních bodů programu byl velkolepý zámek Neuschwanstein, který se ve své vznešenosti tyčí v ještě vznešenějších bavorských Alpách. Tento zámek nechal postavit Ludvík II. Bavorský, objevil se v několika filmech a mimo jiné inspiroval i Walta Disneyho ke stvoření Sleeping Beauty Castle. Jeho siluetu proslavil nejvíce právě Walt Disney. Tento zámek byl skutečně pohádkový a dechberoucí. Jistě, k celkovému dojmu přispěla i kouzelná okolní příroda, kterou jsme míjeli po cestě na zámek. Po vstupu do zámku dostala celá naše výprava sluchátka s výkladem v českém jazyce a poté jsme už jen mohli obdivovat krásu interiéru zámku, jakož i pěkný výhled z oken Neuschwansteinu na půvabné okolí. Zámek jsme opouštěli obohaceni o nevšední historický zážitek tohoto velkolepého zámku. Další zastávka byla středisko Garmisch Partenkirchen a zejména procházka soutěskou Partnachklamm, která je považována za jednu z nejkrásnějších soutěsek v Alpách a to zcela právem. Kulturou i přírodní krásou nabitý den jsme zakončili v centru města Mnichova, konkrétně procházkou historickým centrem, návštěvou Marienplatz. K vidění byla i krásná Nová radnice, Mariánský sloup a další významné historické památky. Na konci druhého dne jsme usínali s pocitem, že jsme zažili a viděli mnoho nevšedního.
Náš závěrečný poznávací den byl ve znamení letadel, konkrétněji návštěva Letiště Franze Josefa Straußeho v Mnichově, Olympijského stadionu rovněž v Mnichově. Jelikož jsme byli ubytování v Mnichově, náš přejezd na letiště netrval dlouho. Na letišti se nás ujala příjemná a milá paní průvodkyně původem z Maďarska hovořící však velmi srozumitelnou angličtinou, kterou občasnými překlady doplnila naše zájezdová paní průvodkyně. Děti měly možnost dozvědět se spoustu zajímavých informací o fungování letiště, o druzích letadel a jejich fungování, ale i o leteckých aerolinkách. Rovněž mohly zhlédnout přes okna autobusu, který nás vozil po letišti, spoustu letadel. Obohaceni zajímavými zážitky z letiště jsme se vydali směrem k Olympijskému stadionu v Mnichově, který byl postaven roku 1972 ku příležitosti konání letních olympijských her. Stadion i olympijský park, který naši výpravu překvapil svojí velkolepostí, byl naším posledním bavorským zastavením.
Jak zhodnotit tento nevšední poznávací zájezd? Napadají mě slovní spojení: okouzlující alpská příroda, vznešené zámky, zajímavá historie, obohacující kultura Bavorska, možnost zhlédnout život v ulicích Mnichova s jeho multikulturalitou a příležitost vnímat uměleckou a zajímavou atmosféru Bavorska.
Na závěr je na místě velké poděkování všem těm, kteří se podíleli na uskutečnění toho zájezdu, všem, kdo se starali o jeho organizaci a fungování, spolehlivému pánu řidiči za bezpečnou jízdu, milé a profesionální paní průvodkyni, paním učitelkám, zejména paní učitelce, která byla vedoucí zájezdu a v neposlední řadě i rodičům a dětem, pro které byl tento zájezd, doufáme, v mnoha ohledech obohacující.



Francie

Levandulovááááá…aneb jak jsme strávili nezapomenutelné dny v jižní Francii.

3. až 7. duben nebyly pro některé osmáky a deváťáky vůbec všední dny, naopak, většina z nich by vám řekla, že na tyto dny nikdy nezapomene. A stejný dojem jsme si odvezli i my – učitelé. A odkud??? Z jižní Francie…
V den příjezdu jsme navštívili Monte Carlo, které nás přivítalo svým slavným casinem, které jsme ale pochopitelně mohli obdivovat jen zvenku, na rozdíl od úchvatného oceánografického muzea, kde by se dal jistě strávit celý den, ovšem nás ještě čekala podvečerní procházka městečkem Cannes, kde jsme si jako o život fotili vesměs nečitelné podpisy slavných hvězd filmového plátna.
Druhý den se nenechal zahanbit a provoněl celé naše dopoledne exkurzí v tradiční parfumerii Grasse, kde nejen dívčí část naší výpravy skupovala jeden parfém za druhým, aby byli, jak s gustem opakovala paní prodavačka, ,,ó-lalááá“.
Zdálo by se, že nákupní horečka bude vrcholem celého dne, ovšem to jsme ještě netušili, jakou nádheru má pro nás přichystanou příroda francouzského venkova, proslulého nekonečnými poli levandule. Fialové kvítky sice ještě dělaly drahoty, ale doslova pastvou pro oči byla oblast Vedron, kde jsme mohli na šlapadlech prozkoumat stejnojmenný kaňon s nebezpečně krásnou tyrkysovou vodou v něm.
Třetí den jsme zahájili návštěvou středověkého hradu v Grimaud, odkud jsme místním vláčkem dojeli do ,,francouzských Benátek“- městečka na vodě (jak se mu přezdívá) Port Grimaud. Malebné městečko, ovšem toho času spíše ,,ve vodě“, neboť nás zde zastihl lehký jarní deštík. To nás ovšem nevykolejilo, zejména proto, že odtud už jsme nejeli vláčkem, ale lodí. Ta nás dopravila přímo do slavného St. Tropez, které obchází sláva francouzských komedií o četníkovi (Louis de Funés) a legendární B.B. Nešlo proto nenavštívit místní muzeum četnické stanice.
Není proto divu, že při zpáteční cestě znělo naším autobusem opakovaně ,,duliduliduli Saint-Tropez“ a ,,levandulovááááááá“.


(článek: J. Fridrichová, foto: L. Krauseová)


Multikulturní výchova

Již dříve jsme Vás informovali o zapojení naší základní školy do projektu „Multikulturní výchova na ZŠ genpor. Františka Peřiny.“ Cílem bylo, a i nadále je, zavést multikulturní výchovu na naší škole a to začleněním výukových materiálů, které vytvořili naši pedagogové. Toto začlenění probíhá napříč předměty i třídami.    

Velkým přínosem tohoto projektu byla možnost výjezdů našich žáků do zahraničí. Během měsíce dubna, tak někteří z nich vycestovali do Francie, Rakouska, Německa, Maďarska, Polska a na Slovensko. O průběhu jejich cest Vás nyní informujeme.

 

                                                                                                                              Mgr. Jarmila Pavlišová

                                                                                                                                    ředitelka školy


Jaro ve škole

Jaro ve školeTak takhle jsme "žlutozeleně" uvítali jaro v 1.A

Včelí svět a I.C

V úterý 19. 3. se třída 1.C vydala na výlet do "Včelího světa". Unikátní expozice se nachází v budově bývalé školy v Hulicích u Vlašimi a představuje hravým způsobem život včelstva. Procházeli jsme velkým včelím úlem s obřími plástvemi, na dotykových monitorech jsme si prohlédli anatomii včely, zahráli jsme si kvíz ze života včel anebo jsme poslouchali zvuky úlu. Výlet jsme si všichni moc užili a těšíme se na další poznávání naší krásné přírody. Expozice je v plánovaném obsahu a rozsahu jediným obdobným projektem ve středoevropském prostoru.
Mgr. Romana Špaleta, tř. učitelka 

Skleněný pokoj

Dne 14.3. jsme byli v kině na filmu Skleněný pokoj. Byl to zvláštní film. Děj se odehrává ve vile Tugendhat a film je o rodině, která v ní žila, jsou to osudy té rodiny. Ale děj byl hlavně o dvou ženách, které zjistí, že jsou lesby. Před druhou světovou válkou se spolu musely rozloučit, protože obě měli za manžely židy a jedna musela odcestovat. Děj plyne, ale nakonec se obě setkají, ale až roce 1968.

Snad se vám to bude líbit.

 Ten dům je fascinující, má pohnutou historii i je skvěle postavený. Paní učitelka nám o něm vyprávěla, zklamalo mě, že tam o tom domě bylo tak málo. (Matěj)

 Mně se to nelíbilo. Nemám rád filmy, které vás nutí přemýšlet o nějakých otázkách a pak vám je nezodpovědí. (Erik)

 Líbilo se mi, jak to bylo natočené a bylo to skvěle obsazené. (Adam)

 Bylo to nesmírně poutavé a takové zvláštní. (Klára)

 A co vy, necháte se pozvat?

                                                 Tereza Mundlová a žáci 9.B


Vzdělávací pořad Kolumbie

Opět se nám podařilo včas sehnat místa na vzdělávací pořad z produkce společnosti Planeta Země 3000. Již několik let prostřednictvím tohoto unikátně zpracovaného projektu „navštěvujeme“ země celé naší planety. Byli jsme na Filipínách, v Brazílii, v Mexiku, na Madakaskaru  i v Číně. Každá země je představena prostřednictvím filmu, ve kterém sledujeme reportéra přímo na místě, poznáváme lidi, zvyky, jídlo a přírodu, avšak zároveň je projekce zastavována vždy dvěma moderátory a doplňována o satistické údaje a zajímavosti. Letos se 300 dětí z naší školy „podívalo“ do Kolumbie:

 

Líbilo se mi, že nám ukázali druhou stranu Kolumbie, že tam nejsou jenom drogy a chudoba. (Naty, 14)

Líbilo se mi, že i když je to chudá země, tak je krásná. (Verča, 14)

…řeka Orinoko, která byla na různých místech různě zbarvená, a tak se jí říká DUHOVÁ ŘEKA (Erika,14) Je tak barevná, protože tam rostou řasy (růžové a žluté a modré). (Niki, 12)

Zjistil jsem, že tam pořád jsou kovbojové a je super, že o nich nejsou jen filmy. (Richard, 13)

Pěstují tam kávu, musí se sbírat, když je červená. Nevěděl jsem, že káva je ovoce. Chtěl bych si někdy to sbírání kávy vyzkoušet. (Michal, 13)

Mají tam krásnou přírodu a nádherná zvířata. Nejvíc se mi líbili kolibříci. (Míša, 13)

…jsou tam i kmeny, které mohou vymřít. (Valča, 13)

…mají tam hada křovináře, který, když vás kousne, tak se vám začne rozpadat svalovina a vy do několika minut umřete. Je hrozně nebezpečný. (Viky, 14)

…dokonce postavili vězení na ostrově plném hadů. A okolo v moři byli samí žraloci. (Michal M., 13)

Přišlo mi super, že v Kolumbii v hlavním městě, v Bogotě, mohou malovat na zdi(grafiti), protože můžou ukázat svůj talent a zároveň to vypadá zajímavěji. (Dominik, 13)

Úžasné bylo, jak se potápěli ke žralokům. (Ondra, 13)

…oceán je tak znečištěný plastama, že lidi založili společnost, která se snaží plasty omezovat a uklízet ta místa zněčistěná těmi plasty a to mi přijde super. (Vojta, 13)

Líbilo se mi, že ten reportér spal celou jednu noc v přírodě a natáčel. (Dan, 12)

… že ten pán se všemi mluvil a nikoho neodsuzoval. (Dominik, 12) a že o těch lidech mluvil tak pěkně. (Terka, 13)

 

L.Fulínová a žáci 7.A


Plavání

Ve středu 27. 2. 2019 zahájili žáci 3. D a 3. E plaveckou výuku ve sportovním areálu SK Motorlet Praha v Radlicích. Ve II. pololetí tohoto školního roku budou zde absolvovat celkem 10 plaveckých lekcí.
V úvodní lekci byli žáci rozděleni do několika skupin podle svých plaveckých schopností. Tímto náleží všem „plavcům“ velká pochvala, protože jednotlivé skupiny mají velmi vysokou úroveň a ukázalo se, že mezi letošními třeťáky je velké množství zdatných plavců.
Navíc se zde všichni žáci v následujících lekcích naučí správně dýchat, skákat do vody a zlepší své plavecké styly.
Příjemným zpestřením pro všechny žáky je také využití sauny na odpočinek po náročném výkonu.
Mgr. M. Bretová


Masopust

Dne 27.2.2019 probíhalo v prvních třídách projektové vyučování na téma masopust.
Žáci přišli do školy v karnevalových kostýmech a někteří přinesli i doma vyrobené
masopustní dobrůtky, které pak ochutnávali. V průběhu celého vyučování se děti
dozvěděly více informací o původu a zvycích tohoto období, zazpívaly a zarecitovaly si masopustní písničky a básničky a závěrem si vyrobily zvířecí škrabošky.
Všem dětem se toto zábavné, ale i naučné vyučování velmi líbilo. A jak jim to slušelo! :)

Mgr. Lenka Klufová


Exkurze do Národního památníku hrdinů heydrichiády

Dne 7. 2. se naše třída 9. C vydala na exkurzi do kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde se schovávali parašutisté, kteří vykonali atentát na R. Heydricha. Shlédli jsme krátký dokument o přípravě a vykonání atentátu. Po filmu následovala prohlídka krypty, kde se 21 dní schovávalo 7 parašutistů. Josef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Bublík, Adolf Opálka, Josef Valčík, Jaroslav Švarc a Jan Hrubý. Naše průvodkyně nám pověděla o jejich posledních dnech života a o posledním boji. Po prohlídce krypty následovala prohlídka kostela. Tam paní průvodkyně popsala, jak zuřivým bojem o kostel probíhaly poslední hodiny parašutistů.
Ve třídě jsme si pak povídali o našich dojmech a pocitech a některé jsme si i zapsali:
Možná je napadlo, že udělali chybu, kterou už nevrátí, že utvářejí osud mnoha dalším lidem, kteří nic netušili. Mohli mít smíšené pocity. (Honza)
Mohli myslet na to, jestli se dostanou ven a jestli ještě obejmou své manželky. (Marek)
Děkujeme, že jste bojovali za nás, za svobodu Čechů a Slováků. (Matyas)
My neznáme ten pocit, když nad vámi utichne střelba a řada je teď na vás. Přežijete? Zemřete? Dostanete se domů? Když je ale opravdu konec a vy máte už jen ten poslední náboj pro sebe, jsou ty myšlenky jiné? Myslíte na čest, vlast, splněný úkol, budoucnost? (Káťa)
Myslíme si, že je velmi důležité vědět o těchto činech, které jsou důležité pro náš lid i po 77 letech.
Autorkami textu jsou V. Bezugla, A. Dvořáková, 9.C


Výlet do Amazonu

V lednu se vydaly dvě expedice z naší školy na výlet do distribučního centra v Amazonu, které se nachází kousek za Prahou, v Dobrovízi. Společnost Amazon věnovala naší školní knihovně minulý rok elektronické čtečky a tak jsme byli zvědaví, jak to v takové velké firmě vypadá.
Při komentované prohlídce jsme se seznámili se známým příběhem Jeffa Bezose, který založil společnost Amazon v roce 1994 ve své garáži. Původně knižní distribuce se rozrostla na největší internetový obchod na světě.
V dobrovízské hale, která je největší samostatně stojící průmyslovou budovou postavenou v ČR po roce 1989, je nyní zaměstnáno přes 3000 lidí, kteří sem za prací dojíždějí i desítky kilometrů. Denně ji zbožím zásobují desítky kamionů a zase jiné nově naplněné odtud směřují se zbožím do celé Evropy.
Prohlíželi jsme si obrovské haly a žasli jsme, jak je možné, že se jeden jediný balíček (třeba CéDéčko) neztratí a je vůbec doručen! Nejdříve je předmět vyložen z kamionu, okódován, pak umístěn do regálu podle speciálního systému „padni, kam padni“ (což je prý nejefektivnější!), následně podle objednávky zákazníka vyzvednut podle kódu místním pracovníkem a mnoha dopravními pásy doputuje k zabalení. Zabalený je opatřen adresou a jiné dopravní pásy opatřené skenery, jej samy automaticky pošlou do správného kamionu, který směřuje již to správného města (v celé Evropě!), kde si jej vyzvedne zákazník! Organizace, objem a tempo práce jsou neuvěřitelné.
Asi nejvíce nás však zaujal příběh majitele Amazonu, jehož majetek v současné dosahuje částky přes 100 miliard dolarů. Inspiruje nás poselství, že v dnešním světě má každý otevřené možnosti, když se snaží a usilovně pracuje, přichází s novými nápady, tak se z garáže může dostat mezi nejbohatší lidi na světě!


Biologická olympiáda

Dne 30.ledna 2019 se uskutečnilo školní kolo biologické olympiády. Letošní 53. ročník má téma „Příjem a výdej látek“ a proto se soutěžící museli v přípravě zaměřit na potravu rostlin i živočichů, ale také na složitost metabolismu organismů, tedy přeměny látek a energií v jejich tělech. Na školní kolo se dostavilo celkem 28 soutěžících a kromě poznávání organismů, náročných otázek testů, prováděli i praktické úkoly jako bylo vyhodnocení dýchacích pohybů podle modelu plic, počítání vlastní dechové frekvence nebo umístění dýchacích orgánů do různých těl živočichů.
Olympionici, kteří budou naší školu reprezentovat v obvodním kole soutěže a utkají se tedy se spolužáky různých škol z Prahy 6 jsou tito nejúspěšnější řešitelé:

kategorie C: Doudová Kateřina z 9.A, Grulová Adéla z 8.B, Kalná Helena z 8.D
kategorie D: Plecitý Jan ze 6.A, Plecitá Patricie ze 7.D, Tomšíček Josef ze 7.B

Blahopřejeme vítězům, ale poděkování patří všem olympionikům, kteří náročné úkoly zvládali a měli odvahu ukázat, že může být i něco náročnějšího než je jen učivo v každodenních vyučovacích hodinách.
Předmětová komise přírodopisu.


Lyžařský výcvik 7.tříd

Na 1.stupni se učíme plavat a na 2.stupni vyjíždíme v sedmé třídě na lyžařský kurz na Benecko.

Náš lyžařský výcvik začal cestou autobusem, kterým jsme vyjeli v neděli 13. ledna 2019 v 8:00 hodin z konečné zastávky sídliště Řepy. Cesta do Krkonoš probíhala nejdřív hladce a těšili jsme se na sníh. Toho bylo vážně dost už cestou, a tak se stalo, že těsně před cílem nám cestu zablokoval autobus a my jsme museli vycouvat. Při couvání ovšem našemu autobusu zapadlo zadní kolo do sněhu. Po půl hodině náš autobus byl zpátky na silnici. Podobný incident se opakoval ještě jednou. Tentokrát jsme však vystoupili a do hotelu jsme těch pár metrů došli, ale kufry zůstaly v autobusu. Po příchodu do hotelu Krakonoš jsme si prohlédli pokoje a konec dobrodružné cesty jsme oslavili obědem. Po obědě nám už osvobozený autobus dovezl kufry těsně pod hotel.

Po vybalení kufrů jsme šli rovnou na sjezdovku, která byla hnedka pod chatou. Tam následovalo rozdělení týmů. Rozdělili jsme se na pět skupin: čtyři skupiny lyžařů a jedna skupina snowboarďáků. Po rozdělení následovalo první rozježdění a seznámení s našimi instruktory. Po večeři jsme měli přednášku horské služby o bezpečnosti na horách. Večerku jsme měli ve 22 hodin.

V pondělí jsme šli lyžovat hned po snídani po jednotlivých družstvech. Ve 12 hodin byl oběd a po obědě byl polední klid. Odpoledne se zase všichni rozjeli na svah. Po večeři následoval program, tentokrát byla krátká přednáška o výstroji lyžařů a pak diskotéka. Během diskotéky probíhal karneval a soutěž o nejlepší masku, kterou vyhrál Kryštof ze 7.B, který šel za vánoční stromeček. Diskotéka byla do 22 hodin a poté jsme si šli rovnou lehnout. Úterý probíhalo stejně, ale večer byla přednáška o výzbroji lyžařů.

Středa byla úplně jiná. Dopoledne bylo dobrovolné lyžování s našimi instruktory a ostatní šli jezdit na pytlích. Odpoledne jsme se rozdělili na dvě skupiny. První skupina šla do cukrárny na pohár a druhá na snowtubing. Skupiny se po hodině a půl prostřídaly. Snowtubing si opravdu užili všichni. V cukrárně jsme si dali výborný pohár. Večer bylo dobrovolné noční lyžování, které probíhalo na velké sedačkové sjezdovce. Ti, co nešli lyžovat, zůstali v chatě a hráli stolní hry s paními učitelkami. Věřím, že si obě dvě skupiny opravdu program užily.

Ve čtvrtek byl stejný program jako v pondělí a úterý, ale večer si instruktoři a paní učitelka Fridrichová vzali kytary a zpívali jsme různé trampské písně. V pátek ráno si všichni sbalili kufry. Dopoledne probíhalo lyžování a závody ve slalomu. Vítězové dostali diplom a fidorku jako medaili. Protože autobus zastavil asi 100 m od hotelu, udělali jsme lidský řetěz a všechny kufry, lyže, snowboary a další věci jsme si podávali.Cesta domů proběhla bez problémů a večer jsme se vrátili na sídliště Řepy, kde nás čekali rodiče.

Lyžařský výcvik byl opravdu super hlavně proto, že jsme se mohli líp poznat se spolužáky z jiných tříd i v jiných situacích než jenom ve škole. Já jsem si nejvíc užil noční lyžovaní a závěrečné závody v lyžování, ale super nezapomenutelných situací byla spousta. Myslím si, že na něj budou všichni rádi vzpomínat.

O. Šiktanc, 7. A


Techmanie Plzeň

4.D v Techmanii Plzeň

Ve středu 23. ledna se třída 4. D vydala na výlet, samozřejmě s pořádnou sváčou alá řízek a chleba, neboť na takovém výletování dycinky vyhládne. A kampak? Do Techmanie Plzeň, poněvadž nás baví, když nás vzdělávání baví, což Techmanie splňuje na jedničku s hvězdičkou.

Cesta pohodlným autobusem utekla tuze rychle a již kolem kolem půl deváté ranní jsme dorazili do Techmanie. Děti se občerstvily svačinami láskyplně připravenými od rodičů a vydaly se vstříc dobrodružství, které Techmanie skýtá.

Techmanie nabízí širokou škálu zajímavých expozic jako je: Chemistři, Člověk a zvíře, Malá věda, MáToHáček, Pod hladinou, Vodní svět, Výživa: Budoucnost na talíři. Vše je zpracováno a zobrazováno velmi poutavou formou s důrazem na to, aby si děti mohly vše prakticky vyzkoušet. Každé z dětí bylo něčím zaujato, neboť množství expozic zaručovalo, že si každý mohl, jak se říká, najít to svoje.

Techmanie Plzeň má rovněž expozici Vesmír, která se nachází malý kousek od hlavní budovy. Tato expozice je vskutku krásná a její součástí je i planetárium. Bylo velmi zajímavé ponořit se do, stále v mnoha ohledech nejasných, záhad vesmíru. Dalším nevšedním zážitkem byla dusíková show, ve které dětem sympatická odbornice na chemii ukázala některé pokusy s tímto zajímavým chemickým prvkem.

Čas strávený příjemnou zábavou uteče vždy rychle. Ve 12:00 se děti s vyučující sešly na polední občerstvení a pak už nezbývalo než vyrazit zpátku ku Praze. Výlet do Techmanie hodnotíme jako velmi pěkný, poučný a příjemný.


Soutěž ve šplhu

Ve středu 23.ledna se konal přebor naší školy ve šplhu, kterého se zúčastnilo celkem 60 žáků I. stupně z obou pracovišť školy.
Děti 1. - 5. tříd šplhají na tyči do výšky 4,5 metru. Všichni závodníci byli šikovní, s pomocí magnézia, které si natřeli na ruce proti skluzu, tuto výšku úspěšně zdolali. Přebor je pravidelně každoročně v lednu pořádán také proto, abychom vybrali nejrychlejší "šplhouny" , kteří nás budou reprezentovat na OBVODNÍM KOLE PRAHY 6. Mezi 20 dětí, které se svými časy kvalifikovaly a  pojedou v úterý 5. února na závody, patří  tito žáci :
1. třídy : Beátka Sámková, Terezka Kostínková, Petr Příhoda a Šimon Andr
2. třídy : Adélka Horáková, Nela Micková, Matěj Průšek a Dan Gol
3. třídy : Máša Sumina, Sára Valterová, Emil Polhoš a Stanislav Maceška
4. třídy : Kája Svatošová, Natálka Doucková, Šimon Víteček a Tonda Starosta
5. třídy : Kája Kubištová, Natálka Hrachovcová, Toník Vondrouš a David Tichý
Máme ještě necelé dva týdny, abychom dopilovali techniku a byli perfektně na závody připravení. Tak nám prosím držte palce, ať nám cinkne nějaká ta medaile!
Za tým "šplhavců"
Mgr. Romana Špaleta

Třeťáci v Šestajovicích

V předvánočním čase si třídy 3.C a 3.D udělaly výlet do svíčkárny a čokoládovny Rodas v Šestajovicích u Prahy.
Děti si z kvalitní belgické čokolády odlily tabulku, kterou si podle vlastní fantazie ozdobily různými ingrediencemi. Dalším vlastnoručním výrobkem byl čokoládový odlitek, který si namalovaly čokoládovými barvičkami. Vše si nejen zabalily a odnesly, ale i na místě ochutnaly.
Ve svíčkárně se děti dozvěděly, jak se vyrábí a zdobí svíčky. Každý si také vyzkoušel zdobení polevou a krásné, duhové, vlastnoručně ozdobené svíčky si odvezl domů.
V areálu minifarmy se děti potěšily pohledem na Shetlandské poníky, holandské mini kozičky, kvésánské mini ovečky, gottigenská mini prasátka, sovy pálené, bažanty, husy labutí, zdrobnělé slepičky a další zde chovaná zvířátka.
Výlet se nám moc vydařil, a protože je zde k vidění a vyzkoušení spousta dalších zajímavých věcí je možné, že jsme zde nebyli naposledy.

Mgr. L. Odehnalová


Sport na Peřince

Sport na PeřinceSkoro končíme I. pololetí a je čas bilancovat. Byly, jsou a budou sporty, ve kterých jsme vynikali a ve kterých vynikáme. Protože sportovat nás baví!

Na naší škole je kroužek atletiky, florbalu, basketbalu, teakwonda, taichi, cyklistiky, kam si naši žáci chodí protáhnout tělo celý rok. Během roku se ale zúčastňujeme i soutěží i ve sportech jako jsou aerobik, plavání nebo ping pong, které si ve škole v běžné výuce natrénovat nemůžeme. A přitom zrovna v plavecké soutěži jsme získali 1. místo ve starších žácích na 25m motýlka! Nejlépe se nám zatím vyvedla účast ve stolním tenise. Starší žáci vyhráli celý turnaj a postoupili do Pražského kola. Tam jsme dokonce postoupili mezi 8 nejlepších týmů Prahy.

Jak je to s našimi dalšími výkony v číslech? Zúčastnili jsme se soutěže v aerobiku na 2. a 5. místě, ve florbalu jsme skončili na 5. a 6. místě. Na soutěži ve skoku vysokém jsme obsadili 4. místo, v minikopané jsme se dostali na 4. a 5. místo.

Že to nejsou zrovna první místa, nás netrápí. Děláme to pro sebe, nezahálíme a už se chystáme se na další soutěže, a to v přehazované a ve šplhu.

TAK NÁM ZASE DRŽTE PALCE.

Mgr. M. Siváková


Narodil se Kristus Pán

Narodil se Kristus Pán

Dne 18.12.2018 se žáci z 1. A,B,D zúčastnili adventního programu Narodil se Kristus Pán.
Pastor pan Žofák dětem převyprávěl vánoční příběh o narození Ježíška v Betlémě, který zpestřil zpěvem vánočních koled, hrou na kytaru a ukázkou adventních symbolů (např. zlato, myrtha, kadidlo). Děti příběh zaujal a aktivně se do něj zapojovaly.
Mgr. L. Klufová


NENÍ VČELA JAKO VČELA

Vzdělávací program pro žáky 1. stupně ZŠ NENÍ VČELA JAKO VČELA

Program je součástí projektu Žahadloví blanokřídlí (Hymenoptera, Aculeata) v oblasti Motola a přilehlého území financovaný Magistrátem hlavního města Prahy

Zúčastněné třídy: 2 .C, 3.A, 3.B, 3.C, 3.D, 3 E, 4.A, 4.B, 4.C, 4.D, 4.E, 5.A, 5.D

Do společenské místnosti naší školy za námi přiletěli dva hraví čmeláci a jejich kamarádi, kteří dětem představili život včel.
Děti se dozvěděly, že není včela jako včela. Naučily se, jak se chovat při setkání s bodavým hmyzem a také jak poskytnout první pomoc při bodnutí. Při ekologicky zaměřené hře nahlédly do vztahů mezi hmyzem, okolní přírodou a činností člověka. Zjistily, proč je důležité včely chránit. Čmeláci se s dětmi rozloučili veselou písničkou.


Poznávací zájezd do Německa

Jednoho listopadového úterý jsme vyrazili na poznávací zájezd do Německa. Představte si, že jsme odjížděli v 5 hodin ráno! Cestou někteří z nás ještě dospávali, jiní se bavili o tom, co nás v příštích pár dnech čeká. Po pěti hodinách cesty jsme konečně dorazili do Berlína.
První věc, kterou jsme v Berlíně podnikli, bylo, že jsme šli k Památníku holocaustu. Ten je složen z velkých kvádrů, mezi nimiž se někteří skoro ztratili, což půbobilo velmi tísnivě. Pak jsme zavítali na berlínské vánoční trhy na náměstí Gendarmanmarkt. Zboží na tomto trhu není zrovna levné, přesto jsme si tam nakoupili ovoce v čokoládě a jiné pochotky. Pak jsme se vydali za dalšími památkami. Cestou k Reichstagu jsme minuli velkolepou Braniborskou bránu. Před vstupem do Říšského sněmu jsme prošli bezpečnostní kontrolou, ale stálo to za to – ze skleněné kopule jsme shlédli celý Berlín z vrchu. Při dlouhé procházce na Alexanderplatz jsme navštívili zbytek Berlínské zdi a „checkpoint Charlie“, což je jeden z nejznámějších hraničních přechodů studené války. Na Alexanderplatz jsme viděli obří televizní věž, která je dominantou Berlína a navštívili další vánoční trhy. Po rychlých nákupech v obchodním centru (nevěřili byste, jak je zajímavé zjišťovat, jestli jinde mají to co u nás) už nás vyzvedl autobus a jeli jsme do hotelu, který se nacházel na okraji Berlína. Všichni jsme rychle usnuli, jak jsme byli unavení.
Druhý den po snídani jsme vyrazili do našeho dalšího cíle, do koncentračního tábora Sachsenhausen. Zde jsme měli německou průvodkyni. V němčině ještě nejsme tak silní, a tak bylo velké štěstí, že nám paní učitelka překládala. Strávili jsme tam celé dopoledne. Místo je to velice tísnivé a silně na nás zapůsobilo. Odjížděli jsme odtamtud docela zaražení, a tak nám snad ani nevadilo, že plánovaná návštěva muzea války v Drážďanech nevyšla, protože muzeum bylo zavřené. Cestou zpátky jsme usilovně vstřebávali dojmy.
Výlet utekl jako voda a my doufáme, že dříve než opustíme naši školu, stihneme nějaký další. Na výletech se totiž člověk pozná s učiteli i spolužáky z jiné stránky a taky je úžasné vidět místa, kudy šly dějiny.

Tereza Procházková, Alice Dvořáková, 9. C


Děti a hvězdy

 

V pátek 30. listopadu se třídy – 3. A, 3. B, 3. C, 3. D, 4. A, 4. B a 4. C se svými učitelkami a asistentkami vypravily do pražského Planetária.

Vyslechli jsme živě komentovanou projekci, užili si pozorování hvězd a atmosféru noční oblohy.

Kromě toho jsme shlédli film Polaris, promítaný na největší ploše v republice - celé kopuli Planetária, která nás doslova obklopila. Podtitul filmu je: „Vesmírná ponorka a tajemství polární noci“. Vypráví příběh dvou kamarádů, kteří se v přírodě nikdy nemohou potkat, ale přesto se v tomto příběhu jejich cesty protnou a stanou se z nich dobří kamarádi. Jejich domovy – póly – jsou od sebe nesmírně vzdálené, ale přesto se jeden druhému podobají. Je na nich totiž věčná zima a den a noc tam trvají půl roku.
Během putování za tajemstvím polární noci postavili naši dva hrdinové nejen ledovou observatoř, ale také vesmírnou ponorku! Zažili jsme s nimi dobrodružství mezi ledovci, stav beztíže a proletěli se prstenci planety Saturn.

Díky lednímu medvědovi Vladimírovi a tučňáku Jamesovi jsme se dozvěděli mnoho zajímavého o polárních oblastech, polárním dnu a noci, Velkém vozu, Polárce, souhvězdí Velké medvědice, planetě Zemi, Marsu a Saturnu, rotaci Země, zemské ose, střídání dne a noci, střídání ročních období, letu do vesmíru i stavu beztíže.

Doufáme, že to není naposledy, co jsme Planetárium navštívili a rádi se někdy zase vrátíme, abychom se dozvěděli zase něco zajímavého.

Mgr. Lucie Odehnalová

 


Už jsme čtenáři!

Už jsme čtenáři!

Protože už umíme číst slabiky a slova, sešli jsme se v listopadu ve společenské místnosti, kde nám paní ředitelka a paní zástupkyně slavnostně předaly slabikáře. Už umíme číst a ze slabikáře se toho naučíme ještě víc.  Mgr. Jana Kalinová, 1.A


Mikuláš u prvňáčků

Nejen ve městě, ale i školou chodili čerti a Mikuláš! Dlouho jsme je čekali, těšili jsme se a trochu i báli, ale stálo to za to. Pozorně jsme naslouchali, co nám Mikuláš říkal, a i ti vzorní slíbili, že se ještě o trochu polepší. Na čerty všichni pokukovali jen opatrně a s respektem, přestože někomu mohli připomínat některé naše deváťáky. Když andělé ještě všem rozdali sladkosti, přestali jsme se bát. A když jsme od andělů navíc dostali všichni diplom, kde bylo napsáno, že už můžeme psát perem, radost byla dokonalá.
Tak zase za rok budeme s čerty účtovat, jak se nám ty sliby povedly!
Čertovské zprávy z 1.A


Peklo- Příbram

Dne 30.11.2018 třídy 1. A a 1. D navštívily město Příbram, kde mohly nahlédnout do samotného pekla, kde čerti hrají mariáš a vaří pekelný guláš. Protože se jednalo o vskutku strašidelnou návštěvu, děti se těšily na pohlazení od anděla a sladký dárek od sv. Mikuláše, za kterým vystoupaly po schodech do nebe. Výlet se všem dětem moc líbil.
Mgr. L. Klufová


OSMÁCI VYHRÁLI ve stolním tenise

OSMÁCI VYHRÁLI ve stolním tenise

Dne 25.10. jsme vyjeli do ZŠ Dědina na soutěž ve stolním tenise. Jako soupeř nám byla vylosována ZŠ Červený vrch a ZŠ Pod Marjánkou.  Po vyrovnaném boji jsme obě školy porazili, shodně 4:3. Dostali jsme se do finále. Tam jsme narazili na ZŠ V. Čáslavské, což je škola s rozšířenou výukou Tv. Měli jsme tudíž obavy. Ale, jsme dobří. Porazili jsme ji 4:1. a celý turnaj jsme vyhráli. A tak jsme dostali příležitost reprezentovat Prahu 6 v Pražském kole, které se koná 11.12. v Brániku. Držte nám palce!! Mgr. M. Siváková


Laboratorní práce

Dne 2. 11. jsme se my, účastníci laboratorních prací, sešli před školou. Šli jsme na zastávku a jeli tramvají k Národnímu divadlu, kde jsme se pěšky vydali k MSŠCH v Křemencové ulici, tam se totiž naše laborky konaly. Nejdříve jsme se usadili v jedné třídě, poté jsme si dali věci do skříněk, rozdělili se do skupinek, a šli jsme do laboratoře, kde si studenti ověřují své poznatky v praxi.
Každou skupinku dostal na starost jeden student, či studentka. Dělali jsme různé pokusy, například tvořili směsi, oddělovali jejich složky, pracovali s chemickým nádobím, filtrovali atd…
Poté jsme měli chvilku přestávku a pak jsme se opět odebrali do laboratorní místnosti.
Tentokrát jsme počítali hmotnostní zlomek a prováděli destilaci.


Kačka “Dodo” Doudová, 9.A


Úžlabinská informatika

Již po třetí jsme jeli až na 2. konec Prahy si zasoutěžit. Soutěž Úžlabinská informatika pořádá SPŠE v Úžlabině v Praze 10. Jako každý rok byla akce výborně připravena a se svačinou!
Do soutěže se přihlásili tito žáci: z osmých tříd – Ondřej Cabrnoch, David Polák a Šimon Kocián a z 9. tříd – Martin Pospíchal, Muhammad Shalabi a Sabina Procházková. Žáci si ověřili svoje znalosti z oblasti textového editoru MS Word a prezentačního programu PowerPoint.
Během soutěžního dne si zahráli na programátory (Arduino), vytvořili hru v Unity. Seznámili se s prostředím školy a jejím zaměřením - připravit do praxe budoucí systémové programátory, správce počítačových sítí a techniky v elektrotechnických firmách.
Ti nejlepší získali hodnotné ceny. Náš žák Chamudi Shalabi se umístil na 3. místě za práci v PowerPointu. Dostal pěkný dárek – Game pad od Logitec. Všichni zúčastnění byli spokojeni, odnesli si USB flash disk (16 GB).
Ing. E. Holubová


Na škole se slavil 12. listopadu Den válečných veteránů

11.listopad, více v České republice znám jako Den českých válečných veteránů 1. světové války, je den, kdy si (podle názvu) připomínáme padlé (či ještě žijící) hrdiny české armády v I. světové válce.
Byli to právě tito vojáci, kteří českým vojskům pomohli ve válce, pomohli obrátit ji v náš prospěch a mnozí za to dostali ta nejprestižnější ocenění. Někdy se i obětovali, aby nám pomohli. Proto tyto duše nesmí být zapomenuty.
Proto si v pondělí 12.listopadu, den po oficiálním dnu veteránů, naše základní škola Generálaporučíka Františka Peřiny připomněla jednoho z mnoha válečných hrdinů, našeho generálaporučíka Františka Peřinu, po kterém je škola pojmenovaná. Deváté třídy měly za úkol vytvořit pro první třídy hodinu plnou her, aktivit, poznání a odměn. Celý den začal rozhlasovým představením významného dne a projekty pro I. stupeň byly prezentovány druhou vyučovací hodinu.
Naše třída 9.B pozvala prvňáky k nám do třídy, kde jsme si nejdříve pustili pohádku Vlčí Válka ze série Pohádky ovčí babičky. Děti vybarvovaly vlčí mák s trikolorou nebo makovou panenku. A následně museli prvňáci prolézt „opičí dráhu“, aby si mohli vyzkoušet bojové nasazení vojáka, včetně sestřelování nepřátelských letadel (což byly papírové siluety na oknech a „sestřelování“ se dělo papírovou koulí.) Na konci hodiny dostali sladkosti, diplom a perníkové vlčí máky, které pro všechny upekla naše spolužačka. Byli jsme trochu nervózní, jak se nám den vydaří, a proto jsme byli moc rádi, že nám prvňáčci odpověděli, že si užili hodinu buď moc či velmi moc.
Ostatní ročníky tohle nedělaly, ale také oslavovaly tím, že pedagogové, žáci i všichni zaměstnanci školy nosili papírové vlčí máky, symbol dne veteránů, který vznikl podle básně Na Flanderských polích od Johna McCraea, vydané v roce 1915.
Čeští váleční veteráni nejen z první světové války jsou kus naší historie. Pokud si je nebudeme připomínat, pomalu zmizí do neznáma, odkud se nevrátí. Proto je důležité, abychom si tyhle hrdiny a jejich úspěchy připomínali, aby nebyly zapomenuty.

Štěpán Kadlec, 9.B

Slavili jsme Den veteránů. Deváťáci paní učitelky Novotné připravili báječný program, který všechny bavil a spoustu jsme se toho dozvěděli.
Děkujeme 1.A


NEMYSLÍŠ, ZAPLATÍŠ – přednáška pro 9.třídy

Dne 8. 11. jsme měli besedu o vězení. Naši školu navštívil bývalý vězeň a vyprávěl nám svůj příběh. Na první pohled bychom pana Viktora určitě nezařadili jako bývalého vězně, ale i přesto ve vězení strávil 6 let za obrovské daňové úniky.

Vyprávěl nám o denním chodu vězení, různá pravidla, prohlídky, a hlavně mluvil o vztazích mezi vězni, co je běžné, jak sám sebe ochránit před šikanou ostatních vězňů. Vyprávění doprovázely zastrašující příběhy z jeho zkušeností (např. že když přišel nový, tak ho spoluvězni během hodiny okradli; o tom, že místo peněz se mezi vězni platí cigaretami; že se koupou jen dvakrát týdně; že se musí svlékat do naha kvůli kontrole; že tam pašují nejen předměty, ale i drogy; o tom, že vás může někdo ohrožovat třeba střepem z okna a nemusí proto mít, žádný důvod…)

 

Sice jsem čekal, že je to ve vězení horší než ve filmu, ale když začal vyprávět, tak jsem nečekal, že je to tam tak strašně špatný, takže se tam rozhodně nechci dostat. (Arthur, 15)

 

Mě hrozně zarazilo celkové chování vězňů a obecně atmosféra ve věznici. Nečekala jsem ani prohlídky po a před návštěvami, které jsou velice důkladné. Myslím si, že je dobře, že jsme to slyšeli a máme představu o místě, kde nechceme skončit. (Miriam, 14)

 

Poselství celé přednášky bylo podle mě takové, že opravdu nikdo do vězení dostat nechce, a taky mi připadá, že vězení se veřejnosti prezentuje velmi zkresleně. Myslím, že to bylo užitečné. (Adam, 14)

 

Myslím si, že je dobré mít takovou přednášku, aby člověk věděl, že do vězení fakt nechce. (Yuriy, 14)

 

A.Kravets, A. Ahmadzai, M. Dohnálková, Y. Tsubera

Autři článku jsou žáci 9.B,

 zkompletovala L. Fulínová (učitelka)


Barokní Prahou – výlet 8.B

Dne 7. listopadu jsme jeli do Prahy na výlet s pí. uč. Novotnou s tématem „baroko“. Viděli jsme krásné barokní památky např : Loretu, Černínský palác, Strahovský klášter atd. Pokaždé když jsme zastavili u nějaké památky, měl někdo ze třídy projekt, a tak jsme si o ní něco pověděli. Na konci výletu jsme si mohli koupit trdelník. Potom jsme šli na tramvaj a jeli jsme ke škole. Cestou nám paní učitelka rozdala papírek se záludnými otázkami a my jsme na ně museli odpovědět! Byl to krásný výlet!

Aneta Vernerová, 8.B
Foto: T. Vyskočil, 8.B


Halloween

31.10.2018 první třídy oslavily svátek Halloweena. Děti přišly do školy v maskách, s vydlabanými dýněmi a halloweenskými pochoutkami.
Během výuky se dozvěděly více o tomto anglosaském svátku, zvycích a tradicích. Vyrobily si papírové dýně a zazpívaly anglicky halloweenské koledy.
Mgr. L. Klufová


Běh pro Afriku

NA ŠKOLU V AFRICE JSME LETOS VYBĚHALI NEUVĚŘITELNÝCH 93. 484,-, ČÍMŽ JSME SE STALI NEJLEPŠÍ ŠKOLOU V REPUBLICE Z TĚCH, KTERÉ V TOMTO ROCE BĚŽELY. MOC DĚKUJEME VŠEM ORGANIZÁTORŮM, BĚŽCŮM A JEJICH SPONZORŮM!!!!! 

Když měla republika 100. narozeniny…

Na naší škole se dne 26. 10. 2018, tedy dva dny před stoletým výročím vzniku republiky, uskutečnil projektový den. Před samotným dnem se konaly nespočetné přípravy, a to v různých podobách. Podíleli se na nich pedagogové i žáci naší školy. Celá naše škola (učebny, chodby i okna) byla vyzdobena vlajkami České republiky z různých materiálů a velikostí. Paní učitelky i učitelé a všechny deváté třídy se několik týdnů dopředu pečlivě připravovali. Také učitelé tělesné výchovy připravili krátkou choreografií pro celý druhý stupeň ve stylu všesokolského sletu.
Samotný den oslav byl zahájen hned ráno, a to nácvikem sestavy, kterou jsme během minulého týdne pečlivě nacvičovali. Naše cesta dále pokračovala ke slavnostnímu zasazení stromu - lípy, při kterém se sešla celá naše škola včetně žáků prvního stupně. Na samotném sázení se podílela paní ředitelka, pan místostarosta, a dokonce se přijel podívat i první československý prezident T. G. Masaryk s jeho ženou Charlottou (v podobě našich žáků deváté třídy). Slavnostní okamžik podtrhovali žáci 1. stupně, kteří mávali papírovými vlajkami, které si k této příležitosti vyrobili. Potom jsme si vyslechli, a také zazpívali státní hymnu.
Pak se cesty žáků rozdělily. 1. stupeň se věnoval oslavám ve třídách a 2. stupeň se vydal po osmnácti stanovištích, která byla rozmístěna v okolí školy i uvnitř. U každého stanoviště jsme měli zadaný úkol z české historie a jako třída jsme se je pokoušeli plnit. Za každé stanoviště jsme dostávali razítka. Jednotlivá stanoviště byla pojata velmi zábavně a každý z nás se něco nového dozvěděl. Celý den byl zakončen slavnostně zakončen „sletem“ na školním hřišti. Každý z nás měl určené své místo a barvu trička tak, aby při nástupu všech vznikla vlajka České republiky. Na vystoupení se přišli podívat děti i paní učitelky prvního stupně a všem se náš výkon líbil.

Tento den si budeme jako škola pamatovat, byly to krásné a nezapomenutelné oslavy.
Naší republice přejeme:
„…nám vydržela.“ (Markéta)
„…byla silná.“ (Adam)
„…aby byla stále demokratická.“ (Tomáš)
„…aby byla pořád hezká.“ (Adéla)
„…aby na nás nikdo neútočil.“ (Vanesa)
„…aby se pořád posouvala vpřed.“ (Honza)
„…abychom tu mohli žít a nemuseli odejít jinam.“ (Míša)

Prostě přejeme naší republice všechno nejlepší na dalších pár set let!

Autorkou článku je Natálie Stránská, 8.B
a žáci 8.B


včelky 1.C

včelky 1.C

Čechova stodola

Čechova stodola

25. 10.  jsme jeli na Dýňování a vysvobozování skřítka.
Výlet se vydařil a všem se výrobek z dýně povedl.
Připoměli jsme si tradice Halloweenu.

třída 2.A


Šestajovice - Vánoční čokoládování

19.10. jela třída 2.A do Šestajovic na čokoládování
Dozvěděli jsme se zajímavosti o pěstování kakaových bobů a mnoho dalšího o výrobě a kvalitě čokolády. Ochutnali jsme kvalitní čokoládu a vyrobili si krásné čokoládové srdíčko a čokoládovou mističku.Výlet se nám všem opravdu líbil.


Děti a Antarktida

Děti a Antarktida
Na naší škole o Antarktidě a českém antarktickém výzkumu udělal přednášku ing. Pavel Kapler, Ph.D. z brněnské Masarykovy univerzity, který pracuje jako vedoucí české Mendelovy polární stanice a na Antarktidu se vydal již osmkrát.
V prezentaci nám představil naší českou polární stanici na ostrově Jamese Rosse. Naše stanice pojme pouze 20 vědců, kteří zkoumají antarktickou faunu i flóru, klimatické změny, věnují se geologii i paleontologii, ale testují třeba i funkčnost materiálů vystavených drsným antarktickým podmínkám.
Potěšil nás informací, že český výzkum Antarktidy má ve světě opravdu dobrý zvuk. Věděli jste, že i když Antarktida tzv.„patří všem“, je Česká republika jedním z 29 států, které mají hlasovací právo o otázkách budoucnosti Antarktidy? A že se v červenci 2019 bude v Praze poprvé konat zasedání států Antarktické smlouvy?

Žáci z 2. stupně se dozvěděli také spoustu zajímavostí:

„Zaujalo mě, že Antarktida nemá vlastníka.“ (Viki, 13)
„…a je mnohem větší než Evropa.“ (Vanesa, 13)
„Mně zaujalo, že polárníci nežijí v takových domech jako je vesmírná stanice, ale v docela obyčejných domečkách s kobercem.“ (Naty, 13)
„…že i když tam naměřili -90 ℃, není tam pořád zima, protože naši vědci naměřili +17,8℃.“ (Richard, 12)
„…moc mě překvapil obrázek, jak by to vypadalo bez ledu“ (David, 14)
„Myslela jsem, že na Antarktidě je jenom led a sníh, ale ukázalo se, že tam rostou i nějaké malinkaté rostlinky (lišejníky), to jsem nevěděla.“ (Míša, 12)
„…že některý z tučňáků, co tam žije, se dokáže potopit do hloubky až 300metrů!“ (Natálie, 14)
„…ten tučňák, který mění peří, stojí nehybně třeba 2 týdny a vůbec nejí.“ (Viktorie, 12)
„Nevěděl jsem, že žili tučňáci velcí jako my.“ (Arsík, 13)
„…že tuleň leopardí je agresivní a dorůstá až 3m.“ (Matyáš, 13)
„Dostalo mě, že je tam tak obrovská ozónová anomálie.“ (Honza, 12)
„…že pro odpad, který nejde spálit, lítá vrtulník“. (Alex, 12)
„…že pracují až 16 hodin denně, protože je pořád den.“ (Lucka, 12)
„Překvapilo mě, že cesta na stanici trvá z Čech 4 až 40dní.“ (Linda, 11)
Žáci načerpali nejen nejnovější poznatky o Antarktidě, ale seznámili se i s novým maskotem, plyšovým tučňákem Johanem.
Panu Kaplerovi moc děkujeme, že nás zbavil mnohých předsudků a mýtů o Antarktidě (takže teď už všichni vědí, že jižní polokoule patří tučňákům a ne ledním medvědům) a že nás seznámil s Antarktidou tak, jak ji z atlasu nikdy poznat nemůžeme.
A žertovně na závěr - víte, proč na obrázcích vypadá Antarktida vždycky krásně? Protože když je špatné počasí, tak nikdo nefotí.
Lucie Fulínová (učitelka) a žáci 7. a 8.tříd
ZDROJ FOTO: https://www.facebook.com/polar.sci.muni.cz/
+ Archiv ZŠ


BĚH PRO AFRIKU

Stejně jako loni, tak i tento rok jsme 10. října běželi na podporu škol pro děti v Africe. Každý žák si zvolil svého sponzora, například rodiče nebo kamaráda, a ten za každé uběhnuté kolečko daného žáka dal určitou částku. Letos i naše paní učitelka dala za kolečko každého svého žáka symbolickou jednu korunu. Ale jak se říká, korunka ke korunce…
Většina tříd to měla zařízeno tak, aby šli běhat v hodině tělocviku. Dostali jsme každý své startovní číslo, kam se počítala uběhnutá kolečka. Nejdříve jsme se s panem učitelem Cemanem rozehřáli cvičením na místě a pak už jsme vyrazili. Výhoda, pro nás nesportovce byla ta, že jsme mohli pár koleček i ujít. Osobně jsem to ocenila, ale byli tu i tací jedinci, kteří celkem uběhli více než 40 koleček.
Já osobně jsem zdolala deset koleček, protože chci udělat dobrý skutek pro děti, které musí do školy chodit třeba mnohem víc kilometrů, než tady uběhli naši nejvýkonnější žáci a kteří si pro dobití energie nemohou dopřát něco dobrého na posilnění. A kteří do školy chodí rádi, protože vidí, že vzdělání není všude samozřejmostí.

Kateřina “Dodo” Doudová, Jaroslava Fridrichová


BĚŽÍME PRO AFRIKU

Letos se bude na naší škole konat již 3. ročník Běhu pro Afriku pod záštitou organizace Člověk v tísni. 
KDY? 10. 10. 2018
KDE? školní hřiště
 

Účast je dobrovolná a může běžet celá třída i jednotlivci.

Pravidla běhu jsou stejná jako loni.

Těšíme se, že podobně jako v předchozích dvou letech vybrané peníze pomůžou v Africe na dostavbu školy. Více informací o projektu naleznete na webových stránkách www.skolavafrice.cz


Vítání podzimu

21. 9. 2018 třídy 1. ABCD a 2. A v rámci vyučování přivítaly podzim. Děti si pro tento den vyrobily papírové draky, které během procházky pouštěly a také nakreslily křídou pěkné podzimní obrázky na chodník. V průběhu procházky si s paní učitelkou povídaly o podzimním počasí, ukazovaly si podzimní plody a prohlížely barvy podzimu na stromech a listech.
Dětem se projektový den moc líbil a to i díky pěknému slunečnému počasí.
Mgr. L. Klufová


ŠKOLNÍ VÝLET - BRANŽEŽ

 13. - 15. 6.  2018 - 8.A, 8.B, 8.E (letošní deváťáci)

 Ve středu 13. 6. jsme se ve čtvrt na devět sešli na Zličínském nádraží. Někteří z nás přivedli rodiče, ale víc nás šlo, protože už samozřejmě nejsme malí, sami. Počasí bylo deštivé a pršelo, tak jsme měli bundy a pláštěnky na krosny. Asi čtvrt hodiny jsme čekali a povídali si, o tom, co nás čeká a jak budeme ubytování na chatkách. Vlak nám jel v 8:37. Byl to motoráček a na některé z nás ani nezbylo místo na sezení, ale to bylo celkem jedno, protože jsme stejně jeli jen na Hlavní nádraží. Tam jsme přestoupili na jiný vlak a ten náš vezl až k Mladé Boleslavi. V Kněžmostu jsme vystoupili a měli asi hodinový rozchod. Někteří jsme si šli koupit něco do restaurace, jiní vzali za vděk místním obchodem. Dále jsme opět nastoupili do vlaku, a jeli chvíli dál. Potom jsme vystoupili a šli jsme asi 6 km pěšky, i když se předtím paní učitelka dušovala, že to jsou jen 3. Naštěstí nám cesta s povídáním a v některých případech i se zpíváním, celkem utekla. Dorazili jsme do kempu a hodně z nás hned vyndalo mobily, protože jsme zjistili, že objekt obsahuje to, co nejvíce potěší dnešní dítě - připojení na Wi-Fi.

Rozdělili jsme se do chatek a šli prozkoumávat místo, kde budeme žít příští dva dny. Někteří z nás hráli volejbal, byla, myslím jedna “lehce stresující” soutěž  o poklad a pak jsme měli večeři.

Potom jsme se šli mýt, protože se o sebe staráme a někteří z nás jen z donucení, abychom nebyli za prasátka. Nakonec jsme šli “spát”. Spát píší do uvozovek, jelikož všichni víme, jak to dospívající s večerkami mají.

Druhý den jsme se probudili, tedy my, kteří jsme si nehráli na machry a doopravdy šli spát. Nebo spíše nás budil učitel boucháním na dveře, ale i tak myslím, že buzení proběhlo celkem humánně. Na snídani jsme dostali jídlo, ale kromě jídla i zadání soutěže. Máme udělat sochu s názvem “Blboun Nejapný” z jakéhokoliv materiálu chceme. Většina z nás ihned zavrhla představu našeho nejméně oblíbeného spolužáka na výstavě, a jala se shánět potřebný materiál. A nakonec se nám sešla pěkná výstavka ptáků Dodo (český název tohoto prehistorického opeřence je právě Blboun Nejapný) a ano, i jeden spolužák s kýblem na hlavě a v podprsence byl soutěžní kus.

Abychom si dokázali, že jsme přátelé až na kost, tak jsme se vydali na hrad Kost. Tam jsme absolvovali prohlídku a koupili jsme si tam také nějaké dobroty. Cestou zpátky jsme se stavili na zmrzlině a na vaflích, které nás trošku zdržely.

V kempu jsme měli chvíli volno, a někteří otužilci se i koupali v rybníku.

Poté jsme si, jako správní zálesáci, dělali ohýnek a opékali buřty. Měli jsme test o tom, co jsme viděli na hradě Kost a jeden spolužák, Martin Pospíchal, měl přednášku o jeho velkém zájmu - vlacích a železnici.

Když se setmělo, šli jsme na bojovku ke hřbitovu. Cestou jsme zažili několik “jumpscarů” v podobě učitelů schovaných podél cesty a nakonec jsme se u památníku padlých vojáků I. světové války podepsali na... toaletní papír, který tam zůstal přes noc.

Potom už jsme šli spát.

 Pátek byl den odjezdu. Někteří z nás se šli po snídani koupat a v rámci možností opalovat a někdy po obědě jsme se vydali na zpáteční cestu domů. Šli jsme až k nádraží, někteří si zase zpívali a zbytek dne jsme vlastně strávili ve vlaku, přestupy a čekáním na další spoje.

Mně osobně se výlet moc líbil, byla sranda, dostala jsem i novou přezdívku a výlety zase nakonec pro mě nebyly tak namáhavé, jak jsem si před tím myslela.

Za rok plánuji jet zase. ;)

 

Kateřina “Dodo” Doudová. 9. A

 


Základní škola genpor. Františka Peřiny

Created by © 2011-2018 ALS Euro s.r.o. tvorba www stránek pro školy